Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Neodpoutali jsme se, to je pravda. Pořád vězíme v sestupovém bahně a při současné atmosféře kolem už asi nezbývá nic jiného než si přát, aby byl konec podzimu a začala nám zimní přestávka,“ prohlásil po utkání otevřeně někdejší fotbalista druholigového Havířova i divizního Těšína.

Zápas sice skončil 0:0, ale diváci se zřejmě nenudili.
„Byl to rušný zápas, prostě derby. Nás mrzí, že jsme nevyhráli, tři body by nám hodně pomohly a doma se musí vyhrávat. Nějaké šance tam byly, ale góly poslední dobou zkrátka nedáváme. A když ano, tak jen korigujeme nepříznivý stav. To se pak těžko získávají tři body.“

Je problém jen v koncovce?
„Je toho samozřejmě víc. Přišla zranění, nemoci a tréninková účast pak trpí. Je nás málo. Moc toho nenatrénujete a góly chybí. Přitom začátek soutěže jsme neměli špatný, dvakrát jsme vyhráli, jenže od té doby už jsme přidali jen jednu výhru.“

Nenalomil vás domácí debakl od juniorky Karviné?
„Začalo to už kolo předtím ve Starém Městě, kde nám zranili dva klíčové hráče sestavy, brankáře Drobce a střeďáka Zálejského, přes kterého jsme vedli naše akce. Dva chybějící hráči základu jsou v takové soutěži znát. Nemáme tak široký kádr jako družstva ve vyšších soutěžích.“

Od té doby to jde s týmem z kopce?
„Dá se říct, že ano. Padá to na nás ze všech stran, nemůžeme se chytit. Přitom by stačil jeden povedený výsledek, při kterém bychom dali pár gólů. Jenže nám to nejde.“

Nešlo to ani dnes. Blíže k výhře byly Albrechtice. Berete ten bod?
„V naší situaci je dobrý každý bod. Počítali jsme samozřejmě se třemi, teď nezbývá než pořádně zabrat v posledních dvou kolech. Přes zimu už bude více času na pořádnou přípravu, musíme kvalitně potrénovat a zapracovat patřičně na koncovce. Ale i to půjde při současných terénech ztuha. Chtělo by to hned halu.“

Ve vyšších soutěžích jste hrával řadu let. Jak vlastně hodnotíte současnou úroveň I.A třídy?
„Myslím, že úroveň není špatná. Mám ale takový dojem, že za naší éry jsme byli do fotbalu více „zažraní“. Teď mají mladí kluci jiné priority i pestřejší výběr možností pro volný čas, jako třeba počítače a podobné věci. Přijde mi to, že naše generace dávala fotbalu víc. Dneska to spíš vypadá, že se do toho mladí musí nutit a nemají o hru takový zájem. S klukama, se kterými jsem kdysi hrával a kteří tomu dost obětovali, na to občas po takových zápasech vzpomínáme. Tady různě po okolí jich působí ještě dost.“