Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Myslím si to také. Sice nám přes léto odešla strašná spousta hráčů, zůstali jsme tady prakticky v pěti lidech a přišlo asi dvanáct úplně nových kluků, ale v našich možnostech by mělo být hrát klidný střed tabulky. Je ale jasné, že noví kluci se budou muset ještě zapracovat,“ podotkl po utkání útočník původem z Frýdku-Místku.

Neměli jste vzhledem k velké obměně vašeho kádru obavy z pohárového zápasu?
„Trochu ano, přeci jen v přípravě to ještě nebylo ono. Proto jsem byl mile překvapený naším závěrem. Hrát takhle s týmem, který má ligové ambice, to se cení. Jsme určitě spokojeni.“

Jakou taktiku jste zvolili?
„Chtěli jsme hrát jen na jednoho útočníka, tedy na mně. Měl jsem za úkol vyhrát nějaké hlavičky, po kterých by se snad dalo zaútočit. Hodně jsme ale spoléhali na standardní situace. V první půli tam byly nějaké náznaky, ale ve druhé už nám jedna vyšla. Škoda, že jen jedna, mohli jsme Karvinou ještě více potrápit. Výkonnostní rozdíl mezi týmy byl patrný, to je jasné, ale těsný výsledek nás povzbudil. Potěšilo nás, když jsme Karvinou v závěru přinutili odkopávat balony.“

Jak jste svou trefu viděl? Takhle jste to v přípravě nacvičovali?
„Ano, počítali jsme s tím, že kombinačně si proti druholigovému soupeři asi nic nevytvoříme, ale z těch standardek se dalo něco vytěžit. Je trochu smůla, že vyšla jenom ta poslední, ale i za ni jsem rád. Honza Lukan, který k nám přišel z Petrovic, kope tyhle trestňáky fakt dobře, jsou to pěkné střílené centry na přední tyč, kde to stačí jen líznout. Podobně jsme dali gól už v přípravě proti Šenovu. Tenhle pohárový se ale samozřejmě cení více. Mrzí mě, že jsme po té kontaktní brance nesrovnali a nedotáhli to třeba k té remíze. Penalty by byly pro diváky určitě skvělé. Každopádně Honza Lukan se jeví v tomto směru velmi dobře, mohl by při těch standardkách nahradit Míru Matušoviče, který už v našem týmu není.“

Jak by se podle vašeho názoru měl v nové sezoně havířovský tým prezentovat?
„Čekám něco odlišného než na jaře, kdy se nám opravdu dařilo a v jarní tabulce jsme skončili snad třetí. Měli jsme nejlepší útočnou fázi, teď to asi lepší nebude, ale na střed tabulky máme. Pauza byla enormně krátká, odehráli jsme vlastně jen tři přáteláky. Vlastně ještě před pohárem s Karvinou klub na poslední chvíli dotáhl většinu nových kluků, abychom je stihli zaregistrovat. Sestava si musí sednout, věřím, že každým zápasem se budeme lepšit.“

A vaše osobní ambice pro nový ročník?
„Tak moje ambice… nejsem už nejmladší, i když ještě ani nekončím. Třetím rokem mám zaměstnání, fotbalem jsem se živil jen v Hlučíně a ve Frýdku, odkud pocházím. To bylo ještě za trenéra Radka Látala. Pak bohužel přišla zranění, mám totiž operované obě achilovky, které mě v kariéře dost zbrzdily. Proto jsem odešel do tehdy ještě divizního Frenštátu, ale tam jsem taky osm měsíců kvůli achilovce nehrál a tým spadl do kraje. Vzal jsem proto zavděk hrát v Havířově aspoň divizi. Domluvil jsem se právě s Mirkem Matušovičem, se kterým se znám. Jsem rád, že jsem tady. Zdraví teď drží, takže jsem ještě nezavrhnul plány zahrát si třetí ligu.“

Frýdek-Místek ji hraje…
„To ano, ale tam to teď staví na mladších a mají v plánu návrat do druhé ligy.“

Možná ale budou potřebovat někoho zkušenějšího, ne?
„No kdyby se ozvali, tak já bych se této možnosti rozhodně nebránil (úsměv). Na stadion to mám kousek.“