Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Po středečním tréninku z něj sálalo nadšení a chuť do nové práce. Na Bohemce, kterou dovedl do první ligy a kterou v zimě opustil, na něj vzpomínají v dobrém a téhož by si přál dosáhnout i v Karviné.

„Kolik tady chodí diváků?" ptá se, ještě než začne interview. Evidentně by byl rád, kdyby v Karviné zájem o kopanou vzrostl.

Nejspíš razíte krédo, že fotbal se hraje hlavně pro lidi, je to tak?
Odpovím takto: budu rád, když na naše zápasy budou chodit diváci. Záleží na nás, abychom je svými výsledky a předvedenou hrou přitáhli do ochozů. Nejsem trenérská výjimka a přeji si, abychom hráli s týmem dobrý fotbal.

Máte nějakou svou vizi, na co chcete sázet, kterým směrem by se měl fotbal ve vašem podání ubírat?
Vizi samozřejmě mám, snažil jsem se ji naplnit už na Bohemce, kde jsme ale po podzimu museli malinko změnit způsob hry. Doufám, že tady v Karviné se to povede a že budeme úspěšní. Chtěl bych zatraktivnit herní projev. Abych se přiznal, už předloni jsem se docela divil, že na tu kvalitu, která v Karviné je, není mužstvo v tabulce výš. Mnohem výš.

Měl jste po konci u klokanů i jiné nabídky než tu od Karviné?
Měl jsem ještě dvě další druholigové, ale nakonec rozhodovalo to, co asi rozhodovalo i u mých trenérských předchůdců. Jednání s funkcionáři Karviné byla velmi vstřícná, zdejší zázemí je špičkové, s takovým by Karviná měla mít vyšší ambice. Chci to tady zkusit a naplnit nějaké své představy.

A neděsí vás, že trenérská fluktuace je v Karviné veliká?
Vím o tom, ale je to výzva. Ona nejen trenérská, ale hlavně hráčská fluktuace v Karviné je zarážející. Je to podle mě i jedna z příčin, proč na tom Karviná není a nebyla v minulých sezonách lépe. Ty masivní obměny hráčského materiálu v posledních sezonách klubu neprospěly. Teď v létě bychom měli ještě do kádru výrazněji sáhnout kvůli většímu množství odchodů, ale pak bychom to už jen neradi měnili. Naše představa je vytvořit kostru mužstva, kterou budeme jen doplňovat, ne markantně zasahovat do sestavy.

Sázíte tedy na sehranost, ostatně v kolektivních sportech je to základní stavební kámen úspěchu, že?
Občas je nutné do kádru píchnout a prokrvit jej, ale je zbytečné jej měnit každého půlroku. Hráči pak musí měnit zažitý způsob hry, což výsledky i hru logicky ovlivňuje. Mrkněte na Sokolov nebo na Varnsdorf. Tam určitě nejsou takové možnosti jako jsou v Karviné, přesto ty týmy, právě kvůli sehranosti, produkují fotbal, na který se dá dívat a výsledky přicházejí. Když vezmu třeba Slavii před nějakými šesti lety, tedy 
v době, kdy neměla peníze a sázela na své odchovance a do kádru nezasahovala, dostala se nakonec do Ligy mistrů. Pak ty peníze měla, kádr změnila a už jí to tolik nešlo, což je paradox. Samozřejmě, pak tady existuje i opačný problém, kterému říkám spokojení kapři v rybníce. Když jsou hráči dlouho spolu, dochází k jistému uspokojení a je třeba kádr oživit. Ale opravdu jen tak, aby to nenarušilo kontinuitu herního vývoje. Ale zpět ke Karviné – skutečně bychom rádi udrželi kádr dva tři roky pohromadě, jeho stabilizace je obrovsky důležitá. I způsob výběru hráčů do mužstva je stejně důležitý. Chtěli bychom vsadit na hráče z českého prostředí, kteří už první ligu hráli a mají ambice se do ní vrátit.

V současné době probíhá v Jižní Americe světový šampionát. Sledujete ho, čerpáte z něj nové poznatky, máte nějakého svého favorita na prvenství?
Líbí se mi Holanďani, protože to je fotbal podle mého gusta, sprinty, hra v plné rychlosti. Obecně fandím evropským týmům – těm to tedy moc nejde, ale snad se do závěrečných bojů někdo z nich dostane. A jestli čerpám? Samozřejmě, a nejen já. I hráčům opakuji, ať se na zápasy dívají. Asi je tím už otravuji, ale tohle je studijní materiál, který se nedá zaplatit. Na každém zápase se dá najít něco a já hráčům radím, aby se na fotbaly nekoukali jako diváci, ale aby na něj nahlíželi ze své pozice profesionálního hráče. Jen ať vidí ty náběhy, ochotu běhat do defenzivy, do ofenzivy. Zrovna dneska jsem jednomu mladému hráči říkal, že v dnešní době nemá jeho způsob hry moc šancí. Kdysi byl fotbal o něčem jiném, výjimeční hráči jako třeba Maradona vzali balon, pomazlili se s ním, prokličkovali přes čtyři soupeře a dali gól, ale to už neplatí. Fotbal se posunul. Stejně jako se vyvíjí hokej nebo atletika, ve které se pořád posouvají světové rekordy, tak se vyvíjí i fotbal.
A my u toho chceme být.

Celý rozhovor v tištěném vydání Karvinského a havířovského deníku.