Jakub Ciupa: Člověk potřebuje hrát, aby si věřil

„Vždy je příjemné nastupovat za klub, z jehož města pocházíte. Snažím se předvádět maximum, abych dostal více času na ledě. Hraji doma, takže se chci předvést,“ vysvětluje Ciupa, který se v sobotu v duelu proti Prostějovu dočkal premiérové trefy v sezoně.

Začneme ale závěrem, kdy zhasla na zimním stadionu světla. Zažil jste už někdy takovou situaci?
„Nezažil. Aby se tohle přihodilo při mistrovském zápase, to je opravdu unikát. Ani nevíme, co se vlastně stalo, nikdo nám na střídačce nic neřekl.“

Vypadalo to, že prvotní problém byl s časomírou, která vám ukrojila v závěru drahocenné vteřiny...
„Ta časomíra, to by se nemělo stávat. Navíc, když hrajeme doma a obsluha je domácí. Ten zápas jsme si ale neprohráli v závěru. Prohráli jsme si ho už dříve. Ve třetí třetině jsme dostali dva góly a Prostějov otočil. Rozhodly naše promarněné příležitosti, kterých bylo několik. Zahozené šance nás můžou mrzet. Nedáme jasné tutovky a naopak dostaneme laciné góly.“

Vybavuje se vám nějaký klíčový moment utkání?
„Škoda byla už toho kontaktního gólu na 3:2, který jsme dostali hned z dalšího buly. K když tolik jsem se zase nedivil, dneska to bylo nahoru dolů.“

Prostějov jste dokázali už třikrát porazit, pravděpodobnost čtvrté výhry se tedy snižovala. Mysleli jste na to?
„Ne, chtěli jsme vyhrát. Že to nevyšlo, je i dílem soupeře. Má v týmu rychlé a šikovné útočníky, vysoké beky. Je to kompaktní, silný mančaft.“

Dal jste první gól v sezoně. Možná proto, že jste se posunul do první formace, ne?
„Ta to nevím. Těší mě, že mi dal trenér šanci zahrát si v první lajně s klukama, kteří toho mají tolik za sebou. Přeci jen pro nikoho není dobré, když sedí dvacet zápasů v sezoně. To se pak do formy dostáváte hodně ztuha. Jen tréninky nestačí. Navíc když hraju, začnu si také více věřit. Když nenastupujete, sebedůvěra jde dolů, to vám potvrdí každý.“

Jak jste vlastně vnímal průběh sezony, ve které jste zůstával trochu vzadu?
„To herní vytížení mohlo být větší. Když dvě třetiny zápasu sedíte na střídačce a pak jdete na led, nemůžete toho kromě snahy moc nabídnout, nohy máte tvrdé. Ale tak to v hokeji prostě je.“


Celý rozhovor v tištěném vydání Karvinského a havířovského Deníku