Se spoluhráči zažívá sezonu, která v kariéře potká snad každého hokejistu včetně těch nejlepších. Dřete, ale tolik se nedaří, zatínáte zuby, ale nelepí to. Jakub Kotala přesto věří, že závěr sezony se ponese v růžovějších barvách než celý dosavadní průběh.

Jakube, z venkovního tripu jste si přivezli šest bodů, které vás udržely ve hře o play off. Jak je hodnotíte?
Šet bodů byl takový náš plán, který jsme si před odjezdem dali. Mohlo to být i lepší, kdybychom nepokazili ten prostřední zápas v Benátkách. Ale také to mohlo být horší, takže těch šest bodů bereme.

Který z těch tří zápasů byl pro mančaft nejtěžší?
Asi ten v Benátkách. My jsme ty Litoměřice zvládli skvěle s nulou vzadu a těšili jsme se, že na ten výkon navážeme. Ale hrálo se hned druhý den a Benátky disponují mladým týmem. Ti kluci skvěle bruslili a my to moc nedávali. Až v poslední třetině to zase šlo, bohužel už bylo pozdě. Pak nám ale vyšlo Kladno, takže to bylo zase fajn.

Zastavme se právě u Kladna. Ten výsledek se moc nečekal, ale trenér Janeček byl před zápasem nezvykle optimistický. Přenesl ten optimismus i na vás?
Dá se říci, že ano. My jsme si už letos ověřili, že nám to proti Kladnu celkem jde. Na rozdíl od Benátek jsou tam spíš starší a zkušenější hráči, hrálo se nám proti nim lépe. Trenér nás upozorňoval, že pokud vydržíme v tempu z poslední třetiny v Benátkách, budeme dobře bruslit a přidáme na důrazu, tak to může na Kladně vyjít. A skutečně tomu tak bylo.

Vyhovuje vám hrát spíše proti favorizovanějším celkům, kde se od vás zase toli nečeká?
Řekl bych, že ano. Je to tím způsobem hry. Asi nám vyhovuje, když se nemusíme nikam tlačit, necháváme tvořit soupeře, ten opticky tlačí, my se soustředíme na dobrou defenzivu a čekáme na brejky. Tak jsme to měli proti Kladnu postavené a dovedlo nás to k bodům. Hodně pomohl Dušan Šafránek v bráně.

A pomohl i váš vedoucí gól. V posledních zápasech je to spíše tak, že pokud dáte gól jako první, už vás k nějakým bodům dovede…
Ano, vychází to z taktiky. My se pak můžeme koncentrovat na dobrou hru do obrany. Letos nám to vepředu tolik nejde, o to víc se musíme snažit, abychom byli precizní v defenzivě. Snažíme se gólmanovi vždy pomoct, v poslední době se nám to celkem daří, takže věřím, že už to v tomto stylu doklepeme do zdárného konce.

Vy jste v kádru AZetu druhým rokem. Je to z vašeho osobního pohledu lepší než loni?
Co se týče pobytu na ledě, tak určitě. Já vlastně do té minulé sezony skočil bez jakýchkoliv zkušeností s dospělým hokejem a do Vánoc se prakticky jen rozkoukával. Až pak mi začali trenéři dávat více šancí, trochu jsem se chytil a přibyly i nějaké body. Před aktuální sezonou jsem si pak hodně věřil na to, že tahle sezona bude úplně jiná. Bohužel opak byl pravdou a celý tým se trápil. Na startu jsme prohráli osm zápasů v řadě, vůbec nedávali góly. Sedlo to na nás.

Vám, ale i dalším mladíkům jako Bednářovi či Pořízkovi, naopak vyšla příprava a trenéři vás chválili. Odtud pramenil váš optimismus před zahájením sezony?
Ano, mysleli jsme si, že to tak půjde dál. Najednou to ale nešlo, očekávání byla tatam a nás to poslalo zase na zem. Ale všechno zlé je k něčemu dobré. Možná je lepší, že nás to potkalo hned na startu kariéry. Do té další nás to může jen posílit, pokud se nám závěr opravdu povede a vezmeme si z toho jen to pozitivní. Navíc každý o to víc makal na tréninku, aby tu naši špatnou sezonu zlomil. Zdá se, že teď se to konečně obrací.

Ve středu vás doma čeká Slavia, co na ni vymyslíte?
Tak to si ještě probereme na úterní poradě, ale v zásadě bychom mohli hrát tak, jako proti dalším týmům z čela, které chtějí tvořit. Nám hra proti favoritům vyhovuje, je to lepší, než když přijede například Třebíč nebo někdo, kdo jen brání a boří. Musíme být zase aktivní, trpělivě se vracet do obrany a čekat na šanci. Poslední zápas se Slavií se nám vydařil (4:0 v Praze – pozn. aut.), tak snad na to navážeme.