Odchovanec Poruby, který je ale hráčem Vítkovic, dostává v dosavadních zápasech na ledě hodně prostoru a důvěru trenéra splácí. Jeho cílem je dostat se co nejdřív do kádru extraligových Vítkovic.

Tomáši, začněme sobotním utkáním s Benátkami. To rozhodně bylo v silách týmu zvládnout, je to tak?
Určitě bylo, měli jsme to solidně rozjeté. Kluci skvěle bruslili, celkově se nám hrálo dobře, bohužel pořád nám chybí to pověstné štěstíčko v koncovce.

V letošní sezoně dostáváte na ledě poměrně dost prostoru, jak svou pozici vnímáte?
Jsem rád, že mi trenér Janeček dává tolik šancí, chodím i na přesilovky. Snažím se pomoct, jak jen můžu. Je to pro mě v zásadě průlomová sezona, protože v mládežnických kategoriích jsem definitivně skončil a teď se musím prosadit mezi muži. Chci přispět k tomu, abychom se jako tým zvedli.

Je to něco jiného než v mládežnických sezonách za Porubu nebo Vítkovice? Zkuste to porovnat.
Zatím mám sezonu rozjetou na největší počet zápasů, které jsem kdy odehrál. Z pohledu vytížení na ledě musím být velmi spokojen. A bodová bilance? Tady to může být vždycky lepší a tady naopak útočník nemůže být spokojen asi nikdy. Co se týče porovnání s juniorkou, hraje se tady úplně jiný hokej a také je to více sledované. Je podstatný rozdíl, když je na stadionu padesát lidí nebo dvě tisícovky. To vás pak atmosféra vtáhne do hry a hraje se vám výborně. Snáz se do toho dostanete.

Kde vidíte největší změnu ve vašem sportovním životě? Trenér říká, že jste zapracoval na fyzičce…
Změna je velká v tom, že v první lize se už potkáváte na ledě s vyspělými hráči, jsou to chlapi, ne junioři, takže dobře vím, že musím hodně zesílit, abych se jim vyrovnal. Je fajn, že máme v klubu i speciální kondiční tréninky, dokonce i tréninky juda. Osobně bych měl zapracovat na síle a šikovnosti rukou.

Co samotná soutěž? Jak se vám jeví a změní se aktuální pozice AZetu?
Všichni si to přejeme a děláme pro to maximum. Třeba na ty Benátky jsme byli takticky velmi dobře připraveni, věděli jsme, jak na ně hrát a bylo to na ledě vidět. Scházely jen ty góly. Ale myslím, že to celkově šlo pod trenérem Janečkem nahoru, jako mužstvo jsme se zvedli, byl to pro všechny ten správný impulz. Pozoruji to na každém z nás a je jen otázka času, kdy se bodově zvedneme. Věřím tomu. A soutěž? Pro mladého hráče, jako jsem já, který by se někdy rád prosadil do extraligy, je to první krok ke splnění takového snu. Je to velice kvalitní a vyrovnaná soutěž, musím do toho dávat maximum, abych byl úspěšný.


Jak ho vidí trenér
Tomášovi nechybí odhodlání, bojovnost. V poslední době na sobě hodně zapracoval, v minulých letech doplácel spíš na to, že přípravě nevěnoval sto a ještě více procent, ale už se to zlepšilo. Je to mladý perspektivní hráč, na druhou stranu už ne úplně nejmladší, takže má nejvyšší čas, aby makal ještě o něco víc a vyzkoušel si extraligu, na kterou podle mého mínění jednozančně má. Rozhodnutí je teď na něm.
V extralize by se mohl prosadit, protože je to výbušný a přímočarý typ hráče, který se vysloveně hodí do stylu, který teď v Havířově produkujeme. Máme teď v klubu řízené kondiční tréninky, třeba Tomáš by ještě více potřeboval zapracovat na nohách, má je trochu slabší, ale i tady se to zlepšuje, což cítí i on sám. Šikovný je, chodí na přesilovky, do utkání dává maximum, takže zbývá jen to, aby stejné maximum věnoval i přípravě a jeho šance v extralize podle mě přijde.
Martin Janeček, halvní kouč Havířova