Nápad a černý humor jsou souboru Tom a Jeff vlastní

„Prvotním motivem hrát divadlo bylo využití volného času způsobem, který by nás bavil a mohl by oslovit a rozesmát širší veřejnost. Začátky nebyly zrovna lehké. Dokonce ručně jsme psali a vodovými barvičkami malovali plakátky. Pokaždé asi deset kusů. Brali jsme to ale s humorem. S fungováním pod městským kulturním střediskem nám tehdy hodně pomáhala paní Ludmila Malátová, naše patronka," vzpomíná dnes sedmatřicetiletý Pavel Studník.

Postupem času herci přicházeli a také odcházeli. „Za všechny bývalé členy bychom zmínili Klárku Kubíczkovou, Andreu Dostálovou nebo Richarda Krajča, který své první okamžiky na divadelních prknech absolvoval právě s námi. V současnosti, kdy jsme se propracovali již do středního věku, tvoří ustálené složení kromě mě a Rosti také Michaela Ujma a Daniel Hlaváč," přiblížili herecké obsazení zakladatelé a ještě dodali: „V naší tvorbě je patrná slabost pro český jazyk. Bohatý a nelítostný, ale zároveň krásně tvárný. Často přímo vybízí k ,modelování' a to nás baví. Milujeme smysl pro slovní a černý humor, a jsme rádi, že na vystoupení už nemusejí chodit jen naši rodiče a blízcí, aby zaplnili sál, spíše a docela rádi pro zájem diváků představení přidáváme," uvedli ochotníci.

Pro Toma a Jeffa obvykle divadelní sezona představuje nastudování jedné autorské hry. Byly to například Proužky, Soud, Jan Ne Ruda, Na život a na smrt a řada dalších. Kromě toho jsou pro ně inspirací již hotové scénáře, které si upravují na míru, jako Klub sebevrahů na popud Roberta Louise Stevensona, O Šípkové Růžence nebo Juro Jánošík v česko-slovenštině. Jak je patrné, inspiraci Havířovští nacházejí spíše náhodně. Jejich představení nejsou směřována k určité konkrétní skupině lidí, diváky nespojuje nic než podobný smysl pro humor, jaký mají oni sami. Jedinou výjimkou bylo asi osmnáct vystoupení pro střední školy s hrou Jan Ne Ruda, kde se na základě historických faktů a přiznané fabulace snažili do středoškoláků dostat nějakou tu užitečnou vědomost.

„Poslední kus, pro někoho s poněkud kontroverzním názvem Fakířov, byl z podstatné části šitý na míru našemu městu. Publikum ho vidělo začátkem května. Obdobné téma měla i představení ve Valašském Meziříčí, Ostravě a Novém Jičíně s upraveným obsahem i pojmenováním, a to vždy ke vztahu k městu, kde jsme vystupovali," upřesnil Jež.

Soubor se pravidelně účastní setkání netradičních divadel ve Valašském Meziříčí, kde si za uplynulá léta vybudoval privilegium vystupovat na závěr přehlídky. Domovskou scénou divadélka je od počátku loutkový sál Kulturního domu Petra Bezruče v Havířově.