V rámci přednáškového cyklu Muzea Těšínska v Českém Těšíně je na procházku po památkách pozvali dva mladí historikové David Pindur a Martin Jež.
Farní kostel sv. Máří Magdaleny, knížecí mincovna, Studna tří bratří, socha Těšínská madony na Starém trhu, budova bývalého Zemského soudu a sněmu z 2. poloviny 17. století, náměstí s kašnou, která původně sloužila jako zásobárna vody, radnice… To jsou jen některé z pamětihodností, jimiž vedla trasa prohlídky.

„Historie je můj koníček a tak jsem rád využil této příležitosti. Člověk by měl vědět, co nejvíce o městě, v němž žije. Já jsem dnes poznal opět něco nového,“ prozradil Jindřich Tesarczyk z Českého Těšína.

Martina Sikorová přijela na přednášku se svoji dvanáctiletou dcerou z Jablunkova. „Dozvěděla jsem se, že v muzeu byl založen klub milovníků těšínské vlastivědy, tak se chci stát jeho členem,“ prohlásila. Další z návštěvníků si pochvaloval, že muzeum se otevírá veřejnosti. Dorota Zarzecka bydlí v polské části města, ale nepochází odtud. „Pracuji jako prodavačka a jsem nadšencem historie. Naše muzeum podobné akce neorganizuje, tak chodím na přednášky na českou stranu. Jazyk mi problémy nedělá. Je to opravdu skvělé,“ dodala.

Lidé byli s přednáškou historiků spojenou s procházkou po památkách spokojeni. „Naše muzeum stále sídlí v náhradní budově a nemáme k dispozici velké prostory pro pořádání přednášek pro veřejnost. Chceme však, aby lidé k nám přicházeli pravidelně, a to se nám zdá jako zajímavá forma,“ vysvětluje David Pindur.

„Většina lidí spojuje polský Těšín výhradně s nákupy a neví, že Těšín byl centrem knížectví a že je to zajímavé město, které má bohatou historii, i když několikrát po sobě vyhořelo v letech od 1552 po 1789. Poslední požár byl největší a zlikvidoval dvě třetiny města. Proto většina krásných domů, které jsou dnes v Těšíně, pochází z počátku 19. století,“ dodal jeho kolega Radim Jež.

EMILIE ŚWIDROVÁ