Co se stalo?
Ještě v prvním poločase jsem měl v brankovišti střet s Randýskem, obě naše kolena se potkala. Trochu to bolí, ale bude to v pořádku.


Začátek vám nevyšel, trochu to připomínalo zápas s Duklou v úvodu sezony…
Ty naše začátky jsou už pověstné. Pořád se rozehráváme pomaleji, pár minut nám trvá, než se dostaneme do tempa.


Neriskovali jste až příliš? Přeci jen pustit Zubří do pětibrankového trháku, to určitě nebylo v taktických plánech.
To opravdu ne (smích), ale nakonec jsme to dokázali zvrátit. Začali jsme lépe bránit, běhat, vlastně už na konci prvního poločasu přišla změna v našem herním projevu. Dostali jsme se zpátky do zápasu a smazání soupeřova náskoku nás nakoplo.


Co říkal trenér Kostelník mužstvu o přestávce v kabině?
To vám můžu říct přesně, že nevím. Já byl na hřišti a rozcvičoval se.


Oproti zavedenému standardu jste zůstal v bráně i nadále. Cítil jste se nebo proč tomu tak bylo?
Cítil jsem formu. Chytalo se mi dobře, řekl jsem Kubovi Lefanovi, že bych to rád zkusil i po přestávce. Vyhověl mi. V tomhle mezi sebou nemáme problém.


S oblibou říkáte, že brankář a obrana jsou spojité nádoby. Je znát oproti začátku sezony v tomto směru velký pokrok?
Já myslím, že jsme se v obraně zlepšili docela dost. Dnešní výsledek to jasně dokumentuje. Zubří je zvyklé dávat hodně přes třicet gólů, my ho udrželi na čtyřiadvaceti, a to jsme tam ještě měli vyloženě nepovedené pasáže.


Můžete to dotáhnout ještě na první místo po základní části?
Všechno je možné. Důležité je, že jsme zpátky ve hře. První cíl neprohrát od porážky s Prešovem ani jeden zápas jsme splnili a to je před zimní přestávkou určitě povzbuzující do další práce.


Poslední otázka, související s blížícími se Vánocemi. Dodržujete doma nějaké vánoční zvyky?
Je to taková ta klasika – kapr, salát, štědrovečerní večeře, to je snad všude. Nic speciálního. Jinak se na přestávku těším, budu se asi učit, potrénuju. Na to už jsem zvyklý (úsměv).