Společně s dalšími mladými členy sestavy jako jsou Frančík, bratři Mlotkové či bratři Užkové ukázali potenciál do budoucna. Ironií osudu je, že právě on a Lukáš Frančík neproměnili sedmičky v rozhodujícím rozstřelu.

I tak zakončil klub - ve svém posledním roce s jmenovkou OKD v názvu - sympatické tažení sezonou, na jejímž konci byl zisk Českého poháru a čtvrtého místa v domácí soutěži. „Je to ale smutné končit dvakrát po sobě těsně pod stupni vítězů. Jasně, skončit čtvrtý je slušný výkon, ale ukažte mi člověka, který se s tím spokojí, když už se dostane do bojů o medaile. Jsme zklamaní," hlesl po včerejším dramatu s Hranicemi Dominik Gelnar.

Vybavíte si rozhodující momenty utkání, potažmo celé série?
Já bych řekl, že to byl jenom jeden moment, zato zásadní a ten stál v bráně soupeře. Prostě Pepa (Kučerka). Ten nás vychytal. Táhlo se to s námi celou sérii, akorát v tom prvním zápase jsme mu nedali šanci se chytit, tam to bylo z naší strany povedené, bohužel v dalších zápasech už prokázal své zkušenosti i kvality. Vyhořeli jsme na něm a zase máme brambory.

Po loňské zkušenosti s prohranou sérií o bronz to asi mrzí dvojnásob…
No právě. Kdyby byl soupeř lepší, tak to skousneme. Ale podle mě jsme byli na balonu častěji my, běhali jsme určitě víc a na tu medaili jednoznačně měli. Kučerka ji ale vychytal Hranicím. Zavřel to.

Bylo to dáno i vaší částečnou nevyzrálostí v útoku?
To už asi ne, přece jenom to hrajeme nějakou dobu a už si s tím musíme umět poradit. Je fakt, že Hranice mají zkušenější tým, ale produkovaly takovou chodící házenou. My lítali jak blázni, makali tam a zpátky, oni to brali všechno v klídečku. Než k nám dojdou, tak je po přesilovce, hráli to prostě chytře.

Když se ale ohlédnete za celou sezonou, pozitiva musí převažovat, nebo ne?
Ale jo, ten herní pokrok je znatelný. Je třeba si uvědomit, že loni jsme měli v kádru čtyři leváky, byli tam výborní střelci jako Ivkovič, Chudoba… Teď to hrajeme s klukama kolem dvaceti let, kteří navíc hrají přes ruku, protože leváky nemáme. Řekl bych, že se to dost zvedlo od doby, co trénují Radek Bartošic s Lubošem Veřmiřovským. Hlavně ty španělské systémy, v tom jsme se docela našli, umíme se dobře připravit na každého soupeře, pak to stojí už jen na nás, jak se s tím popasujeme. Ale celkově nás to hodně posunulo, už jenom v oblasti taktiky. A tým je navíc perspektivní. Příští sezonu už to snad cinkne.

Celý rozhovor v tištěném vydání Karvinského a havířovského Deníku.