VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Fotbalu neholduje, ale MS v kopané Poláška nadchlo

Karviná – Účastnit se mistrovství světa ve fotbale a přitom nebýt fotbalovým fanouškem? I to jde.

7.8.2017
SDÍLEJ:

Bratři Poláškovi v Brazílii.Foto: archiv M. Poláška

Karvinskému Milanu Poláškovi se před třemi lety podařilo dostat na monstrózní podnik největšího sportovního rozsahu, srovnatelného už jen s olympijskými hrami. Světový „mundial“ v kopané v Brazílii, zemi fotbalu zaslíbené, sledoval jako aktivní účastník.

A to přesto, že se o fotbal do té doby prakticky nezajímal. Viděl ho jen občas v televizi. „A to ještě maximálně reprezentaci,“ směje se. „Dostal jsem se tam absolutní náhodou. Známý vyhrál v automobilce, která je oficiálním partnerem mistrovství světa ve fotbale, lístky na utkání USA – Portugalsko, ale sám nemohl jet, tak je nabídl nám. Původně jsem chtěl do Brazílie vycestovat s přítelkyní, jenže ji fotbal už vůbec nezajímá, tak jsem nakonec vzal bráchu, kterého fotbal baví,“ začíná vyprávět Milan Polášek.

Na stadionu.

Finančně se mu cesta na MS vyplatila, nehledě na zážitky, které za peníze nepořídíte. „Letenky stály nejvíc, ale všechno nás to přišlo na nějakých dvacet tisíc a něco. Když jsme si pak spočítali veškeré režie, byla cena na nějakých sedmdesáti tisících. V Brazílii jsme měli vše zadarmo,“ přibližuje.

Ještě v momentě, kdy už měli oba bratři místa do Brazílie zakoupená, volali další zájemci a nabízeli za vstupenky na fotbal až čtyřnásobek ceny. „Něco za peníze prostě nekoupíte, těšili jsme se,“ přiznal Polášek, který hraje házenou za Orlovou.

Na druhém konci světa strávil s bratrem Martinem dohromady pět dní, jenže přímo v místě konání zápasu to byly jen necelé tři. „Spali jsme tam dvakrát. Nikdy jsem tak daleko necestoval,“ připustil Polášek. Cesta z Karviné do hotelu v Brazílii mu trvala 41 hodin. „Jen cesta letadlem přes oceán byla na dvanáct hodin. Letěli jsme nejprve z Prahy do Frankfurtu a pak do Brazílie. Už jen to byl pro nás zážitek,“ vypráví.

Výprava turistů jede navštívit domorodý kmen.

Vnitrostátní linky jen na vlastní nebezpečí

Manaus, dvoumilionová metropole státu Amazonas ležící prakticky před vstupem do amazonské „džungle“, byla jedním z hostitelských destinací šampionátu. Ze všech pořadatelských míst byla položena nejvíc ve vnitrozemí a dopravit se tam museli karvinští turisté letadlem. „Z Evropy jsme nejprve letěli do Sao Paula, po sedmi hodinách čekání pak do města Belém a odtamtud do Manaus. Po tom komfortu z Frankfurtu mi oba brazilské lety vnitrostátních linek připadaly o dost méně bezpečné. Třepalo to s námi slušně,“ přiznal Polášek.

Na letišti si všechny výherce zájezdu vyzvedli organizátoři. „Nebyli jsme to jen my, podobných šťastlivců byla spousta. Poláci, Norové, Řekové, Španělé a dokonce Číňané.  Těch bylo tolik, že jsme pořádně nemohli ani fotit, protože se před nás vždycky nahrnulo třicet Číňanů s fotoaparáty,“ směje se Polášek při vzpomínce na horlivé Asiaty.

Je asi zbytečné dodávat, že nejvíce si oba Češi rozuměli s Poláky. „Paradoxně oni nám zase tolik nerozuměli, protože pocházeli ze severu Polska. Ale nějak jsme se anglicko-polsky domluvili,“ doplnil.

A jde se fandit.

Jako fotbalové hvězdy

Po ubytování se všichni výherci soutěže odjeli najíst do luxusní restaurace. „Dostali jsme vlastní autobus a policejní eskortu. Projížděli jsme v pohodě na červenou. Připadal jsem si jako nějaká fotbalová hvězda. Lidé venku si to asi mysleli také, protože nám mávali a fotili si nás,“ usmívá se Milan Polášek.

Další den nastoupila výprava turistů z celého světa na loď, což byl pro Karviňáky další zážitek. „Manaus sice neleží u moře, ale je to přístavní město, protože Amazonka je tak obrovská řeka, že člověk na druhý břeh ani nedohlédne. Odjeli jsme na ní navštívit místní domorodý kmen, spolu s námi cestovala pořád ochranka. Podle mě to byl domorodý kmen jen tak na oko, vzadu jsem totiž viděl, jak si suší normální šaty do civilizace. Ale zatančili nám v kostýmech a ukázali místní zvyklosti,“ poznamenal Polášek.

Další zastávkou na cestě fotbalových turistů bylo přírodní delfinárium, vybudované mezi korunami stromů. „Organizátoři nám říkali, že hladina řeky klidně dosahuje sedmi metrů. Měli tam nějaký zvláštní druh delfínů, takové růžové, které jsme si mohli nakrmit. Místní tam bydlí na plovoucích vorech v jakýchsi chatkách. No, nechtěl bych tam zápolit s rozvodněnou Amazonkou,“ uznal Polášek.

S delfíny se chtěl vyfotit každý.

Piraňa nikoho nekousla

Hodně zajímavou atrakcí pak byl rybolov. A to ne ledajaký. „V člunech jsme se proplétali mezi korunami stromů a na bambusových prutech lovili piraně. Nikdo nechytil nic, jenom jeden Číňan chytil rovnou tři a mohl si je za odměnu odnést. Viděli jsme, jak jí zkoušel dávat do tlamy lístek stromu. Udělalo to jen cvak a měl ho jako proštípnutou jízdenku. Musím přiznat, že jsem měl trochu obavy, abych z toho člunu nevypadl. Někteří odvážlivci ale strkali do vody i ruce,“ nechápal Polášek hazard s vlastním zdravím.

Pak už se všichni vrátili do města. „Během fotbalu byly ulice doslova natřískané. Brazilci milují fotbal. Sledovali ho na každém rohu, všude běželo promítání zápasů, přímo v Manaus pak byla jedna velkoplošná projekce, něco jako letní kino. A stánky se suvenýry jsem ani nepočítal,“ mávl rukou Polášek, jehož si bratr dobíral, protože se s ním chtěly místní dívky a ženy neustále fotit. „Asi v životě neviděli moc blonďáků,“ usmívá se.

Plný (a nedodělaný) stadion

Další den už byl na programu zápas Američanů s Portugalskem. „Dopoledne jsme ale vyrazili opět na lodi, a to k soutoku řek Rio Negro a Amazonky, do které se menší řeka vlévala. Bylo to zajímavé tím, že obě velké řeky měly jinou hustotu, takže šla krásně vidět jakási dělící čára mezi nimi. Vypadalo to jako dvoubarevná řeka,“ popisoval Polášek.

S brazilskými tanečnicemi.

Cestou do města viděla výprava i klasický slum, chudinskou čtvrť. „Byly tam takové chatrče bez oken a dveří, zato jeden chlap doma sledoval fotbal v televizi, jakou si u nás může dovolit jen nadprůměrné vydělávající člověk. Je tam prý o hodně levnější elektronika než u nás,“ vysvětloval karvinský cestovatel.

Na stadionu si všiml, že Brazilci finišovali s dostavbou stadionů ve skluzu. „Nebylo to úplně ťip ťop, stěny byly nedomalované, záchody nedostavěné. Naštěstí jsme seděli ve VIP baru. Atmosféra zápasu však byla skvělá,“ uznal Polášek, když se do ochozů vtěsnalo 44 tisíc diváků. Místní fandili Portugalsku, více slyšet však byli Američané. „Nám byl výsledek zápasu celkem ukradený, chvíli jsme fandili s těmi, pak zase s druhými. Nakonec to skončilo 2:2 a hned ze stadionu jsme jeli na hotel, odkud už jsme museli zase na letiště,“ konstatoval Milan Polášek.

Zážitek si tedy odnesl na celý život. „Bylo to opravdu perfektní, člověk pozná spoustu nových věcí, paradoxně především těch mimofotbalových, takže mě ve finále nakonec mrzelo, že přítelkyně přece jen nejela se mnou, budu jí to muset nějak vynahradit,“ usmál se Polášek.

Zásadní obrat v jeho fotbalovém životě to ale neznamenalo. „Jestli myslíte, že bych odjel na další mistrovství světa do Ruska, tak asi ne. Ani se nedá říct, že bych od té doby fotbal více sledoval. Ale přece jen jsem začal sledovat detailněji aspoň Karvinou v lize. Byl jsem se třeba podívat na Slavii,“ uzavřel ne přímo fotbalový fanoušek z Karviné.

Autor: Martin Ruščin

7.8.2017
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Glenn Clark (při hovoru s místostarostkou Č. Těšína Gabrielou Hřebačkovou) v těchto dnech vyráží na 1000 kilometrů dlouhé putování po místech, kudy šel jeho otec na tzv. Pochodu smrti.
3

Novozélanďan jede po válečných stopách svého otce

Modrou kovovou konstrukci položenou před havířovským vlakovým nádražím někteří lidé považují za stojan na kola.
5

Záhada vyřešena: Konstrukce před nádražím je skutečně stojan na kola

Užili si dovolenou i festivaly. Teď už krajští lídři vyhlížejí volby

/ANKETA, KANDIDÁTKY PRO VOLBY 2017/ Volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční 20. a 21. října, do včerejška ale musely strany podat své kandidátky. Kdo jsou lídři v Moravskoslezském kraji a jak v létě nabírali síly do předvolebních soubojů?  

Havířovští senioři se hlásili na dotovanou rekreaci

Havířov Na tři turnusy vyšle letos na podzim havířovská radnice seniory do Jeseníků.  

AKTUALIZOVÁNO

Havířovský fotbalista je podezřelý ze zabití psa

Partnerský spor havířovského fotbalisty s přítelkyní vyvrcholil vyhozením čivavy z okna. Pes na místě zemřel.

Odboráři kritizují hornickou nemocnici, prý vybírá od lidí neoprávněné peníze

Dva výklady zákona a dvoutisícové poplatky. Tak vypadá situace, do které se po upozornění hornických odborářů dostala Karvinská hornická nemocnice. Ta vybírá peníze za vydávání posudků o neuznání nemoci z povolání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení