Že nevíte, o co jde? Když se vám však řekne, že jde o stolní fotbal, kde hrajete na každé straně s jedním hráčem a brankářem, možná se vám rychle vybaví. „V Německu to má každá druhá třetí rodina. Je to populární jako kdysi u nás pexeso,“ přirovnal Palatka.

Přitom celý příběh začal nevinně. „Na internetu jsem hledal, kolik existuje stolních fotbalů a hokejů. Fotbalů jsem našel patnáct, k hokejům jsem se nedostal. Jednou jsem přišel i na tento německý, který mi připomněl, že podobný byl za totality, akorát že hráči byli z plechu, ale princip byl podobný,“ řekl s tím, že hráče i nadále vyrábí rodinná firma u našich západních sousedů s tradicí od roku 1924. „Princip výroby zůstává stejný,“ dodal.

Klienti havířovského Santé se přišli za členy z kroužku Ambrožíci podívat na stáčení medu.
Včelaři ukázali stáčení letošního medu

Po čase postupoval dál. „Přesně před rokem jsem oslovil německou stranu a objednal si první hřiště, které mě stálo majlant. Cítil jsem se jako malý kluk o Vánocích. Pak jsem zjistil, že v Praze je firma, která to nabízí. A tentokrát za pakatel jsem koupil dvě menší hřiště,“ popsal Palatka.

Časem „zburcoval“ své okolí a v květnu uspořádal první turnaj O Slezský pohár, kterého se zúčastnilo čtrnáct lidí a zájemců z řad dětí má celkem patnáct. „Je to zábava pro všechny. Malé, velké, staré i mladé. Můžete si to zahrát turnaj na táboře i na dovolené nebo ve škole. A hlavně mezi dětmi je o to zájem, za což v dnešní době, kdy vládnou počítače, mobily a podobně, smekám. Jsem zvědavý, zda to bude jen chvilku nebo to bude nějakou dobu trvat. Každopádně mám domluvený kroužek ve Fit školce,“ prozradil. A co víc! Přijel dokonce profesionální hráč z Německa, které je spolu se Švýcarskem jedinými zeměmi, kde se Tipp-Kick oficiálně hraje. „Hraje to asi třicet let, chce nás to tady naučit,“ vysvětlil Palatka.

To potvrdili i další účastníci. „Bylo na něm vidět, že to umí a hraje to už dlouho. Když chtěl dát gól, prostě ho dal,“ vyjádřil se finalista Lubomír Látal, který patří k nejlepším v Bohumíně.

Uvažuje se o organizování pravidelné soutěže.Zdroj: archiv Z. Palatky

Jeho účast přitom začala trochu kuriózně. „Neměl jsem hrát, jen jsem přišel s tím, že něco klukům ugriluju. Jenže začalo být škaredě, tak z grilování sešlo a Zdeněk řekl, že se mám taky zapojit. A mě i přítelkyni to šlo,“ zasmál se Látal.

„Jako děti jsme hráli fotbálek s hráči na pružinkách a kuličkou, ale tohle ne. Jen jsem věděl, že je to velmi populární v Německu. Vyzkoušeli jsme to a líbilo se nám to. Jen z toho bolí nohy, protože pořád běháte okolo stolu,“ přiblížil Látal.

Ilustrační foto.
Zloději v noci vykradli čerpací stanici

Dnes Zdeněk Palatka u hry tráví hodně času. „Je mi padesát, na houby, za holkama ani na ryby nechodím, tak co mám dělat? A jestli tímto můžu tady něco rozjet, tak proč do toho nejít?“ zeptal se sám sebe. Přesto ho na hře jedna věc nebaví. „Že furt prohrávám. Místo abych trénoval, tak se starám o jiné věci okolo toho,“ uvedl. Nyní se soustředí na to, aby založil oficiální soutěž. „Mám už vypracovaný systém, abychom odstartovali regionální soutěže. Teď se to jen musí dostat i do dalších částí republiky, tak uvidíme, jak nám to půjde,“ zamyslel se Zdeněk Palatka.

Podobně mluví i Látal. „Můžete to hrát v každém věku, takže si myslím, že na stáří to bude dobré,“ zakončil Lubomír Látal.