Podle ministerstva činil koncem loňského roku dluh na jednoho obyvatele Karviné 11 422 korun.

Jak Deníku sdělila mluvčí Karviné Šárka Swiderová, rok starý výčet ministerstva financí nic nevypovídá o tom, zda město hospodaří dobře a zda se jedná o dluhy účelné a potřebné.

„Žebříček bez souvislostí je naprostý nesmysl. Karviná má starší dluhy z úvěru na regeneraci panelových domů a taky si musela vzít velký úvěr na stavbu kanalizace, která stála 1,3 miliardy korun namísto dříve plánovaných 800 milionů. Stát nám přitom dříve přislíbil dotaci ve výši 80 procent, ale dostali jsme jen přibližně 40 procent, a tak jsme si museli vzít velký úvěr, protože kanalizaci, která je nezbytná pro další stavby i rozvoj města, prostě město dostavět muselo," sdělila Šárka Swiderová.

Dodala, že ministerstvo mělo zveřejnit nejenom pořadí, ale i souvislosti. Podle ní totiž Karviná splácí, jak má, a další úvěry si nebere, protože evropské projekty doplácí z výnosů z prodeje městských bytů.

„Splácet budeme až do roku 2023. Zadluženost se ale nedá počítat na procenta příjmů do rozpočtu. Jde o to, jestli to ohrozí stabilitu obce a její běžné činnosti, což v našem případě neohrozí. A neohrožuje to ani investiční činnost," informovala mluvčí.

Druhým nejzadluženějším městem nad 25 tisíc obyvatel našeho okresu je Havířov. Na jednoho obyvatele tam ke konci loňského roku připadal dluh 5401 korun.

Mluvčí Havířova Eva Wojnarová sdělila, že město čerpalo bezúročný úvěr na kanalizační sběrač, jehož jistinu bude splácet do září 2017. Dále si půjčilo na sanaci panelových domů.

Kromě kanalizačního sběrače a sanace panelových domů splácí město realizaci investičních akcí města Havířova a investičních akcí spolufinancovaných z prostředků Evropské unie. „Do budoucna zatím další úvěry neplánujeme," dodala mluvčí Havířova.

Orlová a Český Těšín mají dluhy nižší

To v Českém Těšíně připadá na jednoho obyvatele dluh 4453 korun. Český Těšín má ve srovnání s Karvinou a Havířovem nízké zadlužení ve vztahu k ročnímu rozpočtu.

„Dokazuje to nejen přehled ministerstva, ale i velmi příznivý rating, který u bank máme," komentovala výsledek českotěšínská mluvčí Dorota Havlíková.

Podle ní město využívá půjčku pouze na investiční akce z evropských dotačních programů. Toto zadlužení představuje krátkodobý úvěr s možností dalšího obnovování. „Jsou to především investice v rámci Revitalizace povodí Olše, kdy obce musely dle nařízení Evropské unie na svém území vybudovat kanalizaci a čističky. Dále se jedná o investiční akce sloužící k modernizaci města, například revitalizace parků, výstavba Sportovní lávky, rekonstrukce silniční sítě a podobně," doplnila Dorota Havlíková.

Český Těšín si prý nepůjčuje peníze, které „projí", ale prostředky, které ve městě zůstanou, zpříjemní a zjednoduší lidem život.

Nejméně dluží Orlová, na hlavu tam připadá dluh 2311 korun. „Město si půjčilo na přípravu akcí podpořených dotacemi, mezi které patří zateplení objektu A Doubravanu, internetizace orlovských škol, zateplení a výměna výplní otvorů v ZŠ Školní, realizace energetických úspor v ZŠ Ke Studánce a v ZŠ Slezská, zateplení a výměna oken domu dětí a mládeže, odkanalizování okrajových částí města a rekonstrukce komunikace Masarykova, multifunkčního sálu kulturního domu, budovy městského úřadu a škvárového hřiště," objasnila mluvčí Orlové Nataša Cibulková s tím, že další úvěry v současné době město neplánuje.