„Pan prezident nám slíbil plnou podporu. Řekl, že chce, aby se v Dole Paskov těžilo minimálně do roku 2016, a dle svých možností se zasadí o to, aby se tak stalo," řekl po jednání s prezidentem šéf hornických odborů Jaromír Pytlík.

S prezidentem prý mluvili o tom, že by se v Paskově mělo jednat určitě ne o zasypání, ale minimálně o konzervaci dolu. Při konzervačním režimu se udržuje důl v takovém stavu, aby se v něm mohla obnovit těžba. „Prvořadé ale je tento důl zachovat, aby se těžilo dál," řekl Pytlík.

Předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, energetiky a naftového průmyslu Jan Sábel řekl, že v Dole Paskov je minimálně 20 milionů tun černého uhlí, které se těžko dá někde v Evropě najít. „Ve spolupráci i s managementem si myslím, že pokud uděláme důkladnou analýzu finančních prostředků, tak Důl Paskov by mohl těžit déle než do roku 2018," řekl Sábel.

Podle Pytlíka má stát nástroje k tomu, aby uzavření dolu zabránil. „Takové rozhodnutí nemohou těžaři učinit sami. Nerostné bohatství patří státu, a jeho reprezentanti tudíž rozhodují o tom, zda se důl zavře a znehodnotí se tím 23 milionů tun uhlí, které je ještě v podzemí," vysvětlil Jaromír Pytlík.

Podle něj ale může stát udělat pro horníky v případě krize ještě víc. „My navrhujeme přehodnotit pravidla pro vyplácení předčasných důchodů, které by byly pro řadu případně propouštěných lidí z dolů řešením, a také samozřejmě hledání a přivedení nových investorů, kteří by horníkům, kteří šachtu opustí, dali novou práci," vysvětlil odborový předák Jaromír Pytlík.