Platy v prvním čtvrtletí vystřelily nejrychlejším tempem za posledních patnáct let. Průměrná mzda činila 30 265 korun hrubého měsíčně. Na ni nicméně nedosáhla ani polovina lidí: výše platu „prostředního zaměstnance“, kdy stejný počet lidí bere víc a stejný počet míň, činila 25 674 Kč.
I tato částka ale výrazně rostla. „Medián mezd se meziročně zvýšil o více než osm procent,“ uvedl Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce Českého statistického úřadu.
Celorepublikový mzdový průměr navíc hodně ovlivňují vysoké platy Pražanů, kteří berou o osm tisíc korun více než zbytek země.
Jenže – v metropoli lidé zase platí mnohem víc za nájmy a další služby. Mají tedy obyvatelé regionů Pražanům závidět?
Deník při hledání odpovědi zanalyzoval další data Českého statistického úřadu – a to takzvaná spotřební vydání v jednotlivých regionech – a srovnal je s čistými peněžními příjmy. Statistici je sledují podle takzvaných oblastí a přepočítávají je na jednoho člena domácnosti za celý rok.
Co se ukázalo?
Pražané platí bezkonkurenčně nejvíce za bydlení a energie – přes 35 tisíc korun za rok na člena domácnosti. Obyvatelé metropole také nejvíc utratí za stravování či potraviny a nealkoholické nápoje.
Přesto ale ušetří na jednoho člena domácnosti skoro 45 tisíc korun ročně. Nejméně peněz naopak po zaplacené nákupů, účtů a složenek zůstává lidem na severovýchodě republiky, tedy na Liberecku, Pardubicku a Královéhradecku.
Z čísel o útratách lze vyčíst i další zajímavé údaje: třeba že za alkohol a cigarety utrácejí nejvíc domácnosti na jihozápadě a severozápadě Čech. Za dopravu zaplatí nejvíc Středočeši. A největší parádníci – viděno skrz spotřební výdaje – jsou opět Pražané.