VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kdysi mocný hrad střežil důležitou obchodní stezku z Opavy do Těšína

První písemná zmínka o pevnosti nad řekou Lučinou je stará 720 let.  

16.4.2017
SDÍLEJ:

Původní polskoostravský hrad byl v 16. století přestavěn na renesanční zámek. Zničen byl tím, že se pod ním začalo těžit uhlí. Snímek je z doby před první světovou válkou.Foto: Ostravské muzeum

U soutoku řek Lučiny a Ostravice stával pevný hrad, první písemná zmínka o něm je z roku 1297. V listině se cituje mimo jiné jméno kastelána hraběte Heřmana. Od něho se odvozuje název obce Heřmanice, nedávno po něm byla pojmenována ve Slezské Ostravě ulice. Slezskoostravský hrad tehdy střežil hranice polského státu a také důležitou zemskou obchodní stezku z Opavy do Těšína.

HRAD BEZ POSÁDKY

Ale vše se mění, když se ujal vlády nad Těšínskem kníže Kazimír I., stal se leníkem českého krále Jana Lucemburského, což se stalo v roce 1327. Těšínsko bylo součástí českých zemí. Hranice se posunuly a hrad ztratil na významu. Už neměl vojenskou posádku, která by střežila hranice a starodávnou obchodní stezku. Byl pak v roce 1380 prodán a přecházel do majetku různých vlastníků, měl ho v držení i husitský hejtman Jan Čapek ze Sán.

V roce 1508 získal celé polskoostravské panství Jan Sedlnický z Choltic, který hrad přestavěl na renesanční zámek. Z té doby pochází brána s věží, která si jako jediná část hradu zachovala svou podobu až do dneška. Ale opevněný zámek ani v pozdější době nečekaly klidné časy, protože Polskou Ostravu i zámek dokonale vydrancovala v roce 1621 neapolská vojska, která vedl Karel Spinelli. V jeho armádě sloužilo i hodně českých žoldnéřů, kteří byli nejvýbojnější a chtiví majetku. Ale ani pak nenastal pokoj.

V roce 1626 podnikla loupežný nájezd na hrad/zámek dánská vojska. O dva roky později obsadila celý objekt Valdštejnova vojska, ale v podstatě už nebylo co uloupit. V letech 1642 až 1649 okupovali Moravskou Ostravu i polskoostravsklý zámek Švédové. Ti byli nejhorší.

WILCZKOVÉ A UHLÍ

Od roku 1714 bylo panství i zámek v držení starobylého rodu Wilczků z Dobré Zemice. O půl století později se nedaleko odtud, v údolí zvaném Burňa, konaly první pokusy o těžbu uhlí, které prováděl kovář Keltička. Ten využíval kamenné uhlí pro svou kovárnu už před rokem 1770. Všechny zájemce o kutání však hrabě František Josef Wilczek odmítl a začal uhlí těžit sám.

Postupně se ze šlechtického rodu stal nesmírně bohatý rod uhlobaronů. A byli to dobří manažeři. Těžili uhlí moderním způsobem, z Dolu Trojice vedly štoly až pod nedaleký zámek, který „čněl vysoko nad Lučinou". Jenže Wilczkové vědomě rubali uhlí i pod zámkem, kde byly zvláště silné sloje.

Za peníze z důlní činnosti začal Johann Nepomuk Wilczek opravovat a rekonstruovat v Rakousku hrad Kreuzenstein, kde vlastně členové rodu pobývali, na Ostravsku pouze podnikali. Důlní činnost ovšem narušila statiku polskoostravského zámku a stavební úřad v něm už v roce 1896 nedoporučil bydlet, objekty pak sloužily jen k hospodářským účelům. Vlivem důlní činnosti poklesl pahrbek, na kterém zámek stojí, o celých sedmnáct metrů.

Zámek chátral velice rychle a po druhé světové válce, kdy byly majetky rodu Wilczků v Ostravě vyvlastněny, už z něho zbyly jen pouhé ruiny. V roce 1954 vydalo město na zámek demoliční výměr. Navíc měl nedaleko Důl Zárubek páchnoucí kalový rybník.

OPRAVY A REKONSTRUKCE Ještě v šedesátých letech minulého století se snažil stavitel Rudolf Šajdek - z jeho popudu byl postaven Stadion odborářů - učinit z hradu turistickou atrakci.
Začalo se opravovat zdivo, byla zde postavena kruhová restaurace, kde mladí lidé mohli tančit. Šajdka pak komunisté kvůli projekčním chybám při stavbě Stadionu odborářů zavřeli, ačkoliv je nezavinil. Přesto ale všichni dali od opravy zámku ruce pryč.
Po roce 2000 koupilo celý areál město a v podstatě historický objekt zachránilo.

Autor: Boleslav Navrátil

16.4.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Glenn Clark (při hovoru s místostarostkou Č. Těšína Gabrielou Hřebačkovou) v těchto dnech vyráží na 1000 kilometrů dlouhé putování po místech, kudy šel jeho otec na tzv. Pochodu smrti.
3

Novozélanďan jede po válečných stopách svého otce

Modrou kovovou konstrukci položenou před havířovským vlakovým nádražím někteří lidé považují za stojan na kola.
5

Záhada vyřešena: Konstrukce před nádražím je skutečně stojan na kola

Užili si dovolenou i festivaly. Teď už krajští lídři vyhlížejí volby

/ANKETA, KANDIDÁTKY PRO VOLBY 2017/ Volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční 20. a 21. října, do včerejška ale musely strany podat své kandidátky. Kdo jsou lídři v Moravskoslezském kraji a jak v létě nabírali síly do předvolebních soubojů?  

Havířovští senioři se hlásili na dotovanou rekreaci

Havířov Na tři turnusy vyšle letos na podzim havířovská radnice seniory do Jeseníků.  

AKTUALIZOVÁNO

Havířovský fotbalista je podezřelý ze zabití psa

Partnerský spor havířovského fotbalisty s přítelkyní vyvrcholil vyhozením čivavy z okna. Pes na místě zemřel.

Odboráři kritizují hornickou nemocnici, prý vybírá od lidí neoprávněné peníze

Dva výklady zákona a dvoutisícové poplatky. Tak vypadá situace, do které se po upozornění hornických odborářů dostala Karvinská hornická nemocnice. Ta vybírá peníze za vydávání posudků o neuznání nemoci z povolání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení