VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lékaři v Ostravě a kochleární implantáty vrací neslyšící do světa zvuků

Před rokem začali v ostravské fakultní nemocnici s operacemi, které pomáhají pacientům s těžkou vadou sluchu znovu vnímat zvuky. Nejmladší pacientce nebyl v době operace ještě ani rok.

30.11.2014
SDÍLEJ:

Eliška je šikovná čtyřletá holčička. Její rodiče bojují za to, aby jí byl voperován implantát i do druhého ouška.Foto: Deník/Libor Běčák

Sedm dětí a jeden dospělý. Přesně tolik pacientů s těžkou vadou sluchu dostalo šanci, že budou alespoň částečně slyšet. Díky malému přístroji kochleárnímu implantátu.

Uplynul rok od doby, co byla na otorinolaryngologické klinice ostravské fakultní nemocnice provedena první operace dětského pacienta. Malá Emilka neměla tehdy ještě ani rok, když jí byl do vnitřního ucha zaveden kochleární implantát. Elektronický přístroj nahrazuje porušenou funkci vnitřního ucha a stimulací sluchového nervu elektrickými impulzy umožňuje přenášet vnější zvuky do mozku. V současné době se podobné operace provádějí jen ve třech lékařských zařízeních v republice. Ostravská klinika se loni stala po pražském Motole druhým pracovištěm v republice, třetí je v Brně.

Profesor Pavel Komínek ukazuje schéma kochleárního implantátu. Sedm za rok

Během dvanácti měsíců bylo v Ostravě provedeno sedm transplantací kochleárního implantátu dětským pacientům a jednomu dospělému pacientovi. Operace, včetně přístroje, je podle mluvčího nemocnice Tomáše Oborného velmi nákladná. Přijde zhruba na milion korun, přičemž zásadní je cena samotného implantátu. To je i důvod, proč úhradu za každého vhodného pacienta předem posuzuje a schvaluje jeho zdravotní pojišťovna.

„Zavedení prvního kochleárního implantátu bylo logickým vyústěním naší spolupráce s motolskou otorinolaryngologickou klinikou. Naši vyškolení logopedi i technici v té době totiž už šest let při pravidelných kontrolách pečovali o dětské pacienty, kteří byli v Motole operováni. A právě kvalitní rehabilitace je nezbytná k tomu, aby dítě díky kochleárnímu implantátu co nejlépe prospívalo," vrací se zpět profesor Pavel Komínek, přednosta Otorinolaryngologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava.

Plošný screening sluchu novorozenců

Zdejší klinika se také v roce 2010 zasadila o zavedení plošného screeningu sluchu novorozenců v kraji. „Díky tomu máme velmi dobrý přehled o těžce sluchově postižených dětech, což nám umožňuje včas jednat, a přispět tak k dobrému počátečnímu vývoji dítěte, pro nějž je sluch zásadní," říká profesor Komínek.

Jak vysvětlil, slyšet podněty zvenčí je nezbytné především pro emocionální vývoj a rozvoj duševních schopností. Proto je důležité, aby k implantování kochleárního implantátu neslyšícím pacientům, u nichž není možné korigovat sluchovou vadu standardním sluchadlem, došlo co nejdříve, optimálně do dvou let věku dítěte.

Zcela zásadní podmínkou pro úspěšné využití kochleárního implantátu je podle něj spolupráce s rodinou. Ani samotný přístroj totiž nezaručí, že se pacient naučí mluvit. Po operaci následuje dlouhodobý, až několikaletý rehabilitační proces. Jeho součástí je péče logopeda, speciálního pedagoga i psychologa.

„Kochleární implantace se proto provádí jenom u dětí, jejichž rodiče jsou ochotni se na rehabilitačním procesu aktivně účastnit a udělat pro své dítě maximum možného," zdůraznil profesor Komínek.

Ročně se narodí sto neslyšících

V letošním roce uplynulo jednadvacet let od doby, kdy byl v České republice poprvé použit kochleární implantát u dětí.

„Ročně se u nás narodí přibližně sto neslyšících. S těžkou sluchovou vadou se rodí zhruba jeden novorozenec z tisíce. Někteří z těchto malých pacientů však v době narození slyší, ale během několika let ztratí sluch kvůli takzvané progresivní nedoslýchavosti. I proto se snažíme o to, aby se doba přidělení sluchadla, která zpravidla předchází kochleárnímu implantátu, co nejvíce zkracovala. Dětí, jimž už v šesti měsících přidělujeme sluchadlo, které je jedním z předpokladů pro následné zavedení kochleárního implantátu, je asi deset ročně," dodává přednosta otorinolaryngologické kliniky s tím, že včasné zavedení kochleárního implantátu dětem velmi často umožní zapojení do běžného života i to, že mohou navštěvovat běžnou základní školu, studovat. (ami)

Co je to kochleární implantát?Kochleární implantace je operační výkon, jehož cílem je nahradit porušenou funkci vnitřního ucha a dosáhnout toho, aby dítě slyšelo. Do vnitřního ucha (hlemýždě) je zaveden svazek elektrod, který nahrazuje funkci vláskových buněk vnitřního ucha tím, že přímo vydává impulzy, které jsou dále vedeny sluchovým nervem do sluchových center v mozkové kůře.

Kochleární implantát se skládá ze dvou částí. Na vnitřní implantovanou část, která se nachází pod kůží za uchem, se pomocí magnetu připojuje zevní část (procesor), která zachytí a zpracovává zvukové signály a přenáší je pomocí cívky do vnitřní části kochleárního implantátu. Obě části jsou spojeny magnetem.

Zdroj: FNO, schéma: internet

Rodiče bojují za to, aby Eliška slyšela na obě uši

Eliška je šikovná čtyřletá holčička. Její rodiče bojují za to, aby jí byl voperován implantát i do druhého ouška.Na první pohled by člověk nepoznal, že malá Eliška z Havířova má nějaký zdravotní problém. Nejdříve se trochu ostýchá, po několika minutách se už předvádí a ochotně pózuje před objektivem. Moc toho nenamluví a zdravotní handicap odhaluje až pohled na malé zařízení za uchem. To jí pomáhá vyrovnat se s těžkým postižením sluchu.

Eliška se narodila v listopadu 2010. Krátce po narození se podrobila sluchovému vyšetření, takzvanému screeningu sluchových vad novorozenců. Ten podle lékařů žádné potíže neodhalil.

„My jsme dceru vychovávali jako slyšící. Neměli jsme tušení, že by mohla mít problém se sluchem. Ona žvatlala a snažila se vyslovovat, jako to dělají jiné děti. V jednom roce a deseti měsících jsme však při návštěvě dětské lékařky vyslovili první podezření, že něco není v pořádku. Podle lékařky však nebyl důvod k obavám. Na vyšetření sluchu nás neposlala," vzpomínají rodiče Petr a Pavlína Sydorovi. Až později při další návštěvě, kdy rodiče trvali na svém a opakovali podezření, že Eliška nemá sluch v pořádku, byli doporučeni na ORL.

„Hned po prvotním vyšetření nás poslali do Fakultní nemocnice v Ostravě-Porubě, kde se Eliška podrobila důkladnému vyšetření v narkóze. To potvrdilo, že má jen dvě procenta sluchu," popisují Sydorovi.

Od té doby nosila Eliška naslouchadla na obou uších. Po zjištění, že naslouchadla nemají žádný přínos pro rozvoj řeči, ostravští lékaři rodičům navrhli voperovat dceři kochleární implantát.

„Operována byla letos 22. ledna. O měsíc později mohl být zapojen řečový procesor. Od té doby se Eliška učí slyšet na levé ucho, i když nevnímá zvuky jako zdraví lidé. Přesto se učí vyslovovat slova, která slyší. Teď ve čtyřech letech a necelém roce od operace se teprve začíná učit mluvit a rozpoznávat okolní zvuky. Věříme, že se to bude zlepšovat, a děláme pro to vše, co se jen dá," říká otec.

Rodiče každý den Elišku vozí do ostravské specializované školky pro sluchově postižené děti. Tam se pod dohledem logopedů učí vyslovovat první slova a zdokonaluje se ve výslovnosti. Také se učí znakový jazyk, jímž nahrazuje slova, která ještě neumí vyslovit. Jednou měsíčně pak jezdí do ostravské fakultní nemocnice na nastavování řečového procesoru. „Pro dceru je péče odborníků velmi přínosná. Účastnili jsme se také víkendového pobytu pro sluchově postižené děti do sedmi let, které pořádalo Středisko rané péče Tamtam. Mezi rodiči jsme si vyměnili mnoho cenných zkušeností a informací, které nám moc pomohly," pochvaluje si Pavlína Sydorová.

Rodiče se teď snaží pro dceru zajistit voperování implantátu i do druhého ucha. Narážejí však na neochotu zdravotní pojišťovny.

„Zatímco ve světě je běžné, že pojišťovny hradí oba implantáty, naší stačí, když dítě slyší na jedno ucho. I jednostranná implantace je sice výborná věc, ale dcera se strašně rychle unaví. Má zapojenou vlastně jen polovinu mozku. S jedním slyšícím uchem nemá prostorové vnímání a s tím souvisí i omezení jejího dalšího vývoje. Nikdy se nebude moci vyrovnat úrovni zdravého, slyšícího člověka. My se proto nechceme vzdát a jsme rozhodnuti za tím jít a dosáhnout operace i druhého implantátu," vyjádřil své odhodlání Petr Sydor. Po prvotním zamítnutí žádosti o druhostrannou implantaci kochlearního implantátu zdravotní pojišťovnou nyní rodiče čekají na výsledek odvolání. (bb)

Autor: Iva Mušálková, Libor Běčák

30.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Bohumínští (v nových žlutých dresech) remizovali s Dolním Benešovem.
10

Bohumín nové dresy vítězstvím nepokřtil

AN 124 Ruslan nad Havířovem.
9

Zraky lidí poutal k obloze obrovitý nákladní letoun Ruslan

U Slavie budou závodit drony

Na atletickém stadionu v centru Havířova budou v sobotu soutěžit piloti dronů.

Poznáváte ženu, která kradla?

Okolo osmi tisíc korun ukradla v jednom z obchodů v karvinském OD Prior dosud neznámá žena, po které nyní pátrá policie. Ženu zachytily tamní kamery.

OBRAZEM: Derby vyhrály opět Věřňovice

Dolní Lutyně - V neděli se v I.B třídě hrálo obecní derby mezi domácími Věřňovicemi a hostujícím Sokolem Dolní Lutyně.

Slavii srazila penalta

Orlová /FOTO/ – Fotbalisté Orlové měli v sobotu blízko k bodovému zisku. Jenže slibně rozehraný duel s Bruntálem ztratili.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení