Malý dluh je lepší než velký? Nemusí to platit, tvrdí odborníci

Počty klientů ostravské poradny při finanční tísni, kteří mají dluhy a zároveň majetek (nemovité věci), se v posledních dvou letech už ale nezvyšují.

Podle specialisty poradenského centra Martina Gojného lze tento pvývoj přičíst příznivé ekonomické situaci v ČR. Nezaměstnanost se snižuje, rostou platy a přibylo i volných míst.

„V poradně ale i tak řešíme řadu případů, kdy se sníží příjmy domácnosti, která bydlí ve vlastní nemovitosti nezatížené dluhy až tak, že nestačí splácet závazky a hrozí exekuce," upozorňuje.

Jednou z možností řešení těchto dluhů je podle něj pak například americká hypotéka (zástava vlastní nemovitosti a vyplácení závazků pozn. red.), případně prodej nemovitosti a bydlení v podnájmu nebo výměna nemovitosti za jinou s doplatkem, který by umořil dluhy domácnosti.

Tabulka určující maximální výše dluhu, kdy může dlužník (bez dodatečného příjmu například formou daru) požádat o osobní bankrot

  * Zdroj: Martin Gojný, Poradna při finanční tísni Ostrava

Podobné příběhy

„Jestliže taková domácnost bydlí v nemovitosti zatížené hypotékou, kterou nestačí splácet, měl by dlužník v bance vysvětlit situaci a pokusit se domluvit na řešení problému," vysvětluje Martin Gojný. Dodává také, že většinu klientů poradny, přibližně 90 procent, zajímá hlavně možnost oddlužení osobní bankrot.

Příběhy předlužených klientů jsou podle něj podobné: buď se zadlužili a ztratili práci, snížil se jim příjem nebo neodhadli své možnosti při placení měsíčních splátek a dostali se do dluhové pasti, kdy starý dluh platí novou půjčkou.

Pokud klient nestačí splácet své závazky, vyčerpal už všechny možnosti, jak je splatit, hrozí mu exekuce nebo už exekuci má, pak může podat soudu insolvenční návrh návrh na povolení oddlužení.

„Také v roce 2016 platí, že dlužníkovi je pak při třech vyživovaných osobách z čistého platu 14 500 korun srážena pro účely oddlužení částka 2460 korun (1089 korun odměna a náklady insolvenčního správ-ce a 1371 korun na závazky dlužníka), což uspokojí v oddlužení dluhy až do výše 270 tisíc korun," vysvětluje Martin Gojný.

Zároveň upozorňuje, že soud u dlužníka při povolení oddlužení zkoumá i takzvaný nepoctivý záměr posuzuje, za jakých okolností se dlužník do finančních problémů dostal a zda není důvodem oddlužení jen to, že nemá v úmyslu dluhy splatit.

Malý dluh je lepší než velký? Nemusí to platit, tvrdí odborníci

Nejčastějšími důvody, které vedou lidi k tomu, aby si vzali půjčku, jsou nákup domácích spotřebičů, rekonstrukce bytu, splátky starších půjček a nákup jídla či automobilu

Důvodem, proč si lidé půjčují i poměrně vyšší sumy peněz, bývá často neuvážené chování při nakupování. Potvrzují to výsledky výzkumu agentury STEM/MARK, který si nechala vypracovat společnost Kruk.

„Z průzkumu vyplývá, že lehkomyslnost je po ztrátě zaměstnání druhou nejčastější příčinou zadlužení. Zhruba třetina dotázaných se domnívá, že nejčastějším důvodem finančních problémů jsou neuvážené výdaje a investice, 22 procent lidí vidí důvod zadlužení v rozhazovačnosti, plýtvání a v žití si ,nad poměry'," říká Markéta Fixová ze společnosti Kruk.

Impulzivní chování při nákupech může podle ní vést jak ke zadlužení, tak ke kumulování dluhů do vysokých finančních částek.

Jak se nezadlužit?

Pomoci předejít finančním problémům může pevná vůle a dobrá znalost domácího rozpočtu. „Tedy přehled o příjmech, výdajích a tím i o celkové finanční situaci osoby či rodiny. Teprve po pečlivém zvážení finanční situace je možné se rozhodnout, zda a do jaké výše si půjčit, a následně dluh bez problémů splácet. Osobní či rodinnou situaci je potřeba posoudit z mnoha úhlů, vzít v úvahu možné komplikace a počítat s přiměřenou finanční rezervou," upozorňuje dále Markéta Fixová.

Martin Gojný z ostravské Poradny při finanční tísni říká, že obecně platí, že člověk by si měl brát úvěr jen na věc, kterou nutně potřebuje: „Ale už ne na něco, co si jen přeje nebo co chce mít. Když člověk opravdu něco jen chce, tak by si na to měl zvládnout našetřit."

I malá půjčka může být riziko

Odborníci zároveň varují, že zdaleka nemusí platit, že mít malý dluh je lepší, než mít dluh veliký.

„S každým dluhem jsou spojena rizika. Nebezpečí malých dluhů souvisí s jejich poskytovateli. Mimobankovní společnosti nabízejí na první pohled lákavé podmínky, ve skutečnosti jsou však na dlužníka obvykle nastraženy nejrůznější kličky a pasti. Hrozí také nebezpečí nakumulování několika menších půjček, jež dlužník není schopen splácet a které mohou roztočit takzvanou dluhovou spirálu," uvádí dále Markéta Fixová.

Nejčastějším důvodem vzniku malých dluhů jsou nedoplatky vůči telefonním operátorům, bankám, finančním institucím a pojišťovnám, ale také vůči podnikům městské hromadné dopravy, dodavatelům televizního signálu či internetu.

U půjček vyšší finanční hodnoty pak spočívá riziko v délce jejich splácení, neboť dlouhodobě zatěžují finanční rozpočet domácnosti. Zároveň mohou v budoucnu nastat nečekané komplikace, například v podobě ztráty zaměstnání či zdravotních potíží, které znemožní půjčku splácet.

Podle interních průzkumů společnosti Kruk má necelých 17 procent dlužníků dluh do pěti tisíc korun, necelá pětina dluh v rozmezí pět až deset tisíc korun a necelých 30 procent dluh ve výši deset až dvacet tisíc korun.

Kdo je typický dlužník?

Z průzkumů společnosti Kruk vyplývá, že typickým dlužníkem by byl muž ve věku 39 let, který žije v Moravskoslezském kraji a jeho dluh je ve výši 27 215 korun.

Nejvíce zadluženými regiony jsou Moravskoslezský kraj (žije zde 14 procent dlužníků), Středočeský (13 procent a Ústecký kraj (necelých 11 procent).