Podle legendy, kterou jsem často slýchával v dětství, kostel měl mít poněkud jinou podobu. Panovačná hraběnka si ale stěžovala, že sedláci příšerně páchnou po hnoji. Aby cestou na mši nemusela procházet mezi poddanými, trvala na přistavení samostatného schodiště, které by vedlo ze zámeckého parku rovnou do šlechtické lóže.

Architekt nebyl tím nápadem nadšený, ale musel vyhovět. Při jedné z bohoslužeb se na zdi nad hlavou hraběnky zjevila průzračná bíla ruka a s varovně vztyčeným prstem ukázala rovnou na ni. Šokovaná šlechtična dostala záchvat a ještě téhož dne zemřela. Pohřbena musela být nesmírně rychle, protože její tělo ihned po smrti začalo nesmírně páchnout po hnoji. Bílá ruka se ještě nějaký čas zjevovala vždy v den výročí hraběnčina tragického konce, aby připomínala hříšnost pýchy.

Je to jen legenda anebo se v tomto strašidelném příběhu skrývá ozvěna skutečné události? Kdo vlastně byla ona pyšná hraběnka? Existovala vůbec nebo je pouze symbolickým ztělesněním panovačné feudalky?
Šenov od roku 1549 patřil Jaroslavu Skrbenskému, pocházejícímu z rodu pánů z Hříště, kteří byli spříznění se samotnými Přemyslovci. První a jedinou hraběnkou, kterou se nám v genealogii Skrbenských podařilo objevit je Antonie Podstatská z Prusinovic, manželka Otty Skrbenského. Právě on dostavěl chrám po svém zesnulém otci Karlu Františkovi. V tomto ohledu pověst rozhodně nelže.

Obraz hraběnky Podstatské.Zdroj: ArchivMístní badatelé se ovšem nedovedou shodnut, jaká vlastně hraběnka Antonie byla. Šlo o panovačnou stvůru, jak se vypráví, nebo to byla jen pomluva?
Na jediném obrazu, který se dochoval je zpodobněna s miskou, trychtýřkem a zvonečkem Co tyto atributy znamenají?

Navíc je zřejmé, že okolnosti hraběnčiny smrti musely být přinejmenším podivné. Záznamy z té doby jsou z jakéhosi důvodu velmi nepřesné, jakoby měly úmyslně zakryt nějakou nepříjemnou okolnost. Antonie Skrbenská zemřela při mši 17. srpna roku 1773 ve věku 41 let. Podle zápisu v šenovské farnosti byla pohřbena vedle svého manžela Otty, ten ale v té době ještě prokazatelně žil a zemřel až o sedm let později. Podle jiné verze tělo bylo ihned převezeno do Hustopečí. Je to náznak toho, že skutečně zapáchalo a muselo být rychle odklizeno?
Farní matrika se dále zmiňuje o jakémsi hraběnčině nepříteli, který psal do mědi.

Kostel Prozřetelností Boží bývá nazýván Perlou Slezska.Zdroj: Archiv

Do kostelní zdi je skutečně vsazena měděná deska s pravděpodobně šifrovaným nápisem. Není známo, kdo a kdy ji vytvořil. Písmena jsou různě velká a jejich uspořádání naznačuje, že by mohlo jít o kryptogram. Možná právě proto se ani třem různým znalcům nepodařilo text přesně přeložit.

Zdá se, že hraběnka byla označena za hříšníci a pak spáchala jakýsi zavrženíhodný skutek. Podle jistých náznaků sama demonstrativně odešla ze života.
Všechna tato fakta naznačují, že smrt hraběnky Antonie už u jejich současníků musela vyvolat řadu dohadů anebo se kdosi záměrně pokoušel něco zatajit. Nač vlastně hraběnka zemřela? Co to byl za těžký hřích, kvůli kterému nesměla být pohřbena do posvátné půdy kostela? Spáchala sebevraždu? Nebo ji skutečně zabil strach z přízraku Bílé ruky?

POMSTA ARCHITEKTA?

Převeďme šenovskou legendu do strohé řeči faktů. Co se vlastně stalo?

Domýšlivá hraběnka se štítí blízkého kontaktu s vesničany, a proto nechává postavit kostel tak, aby se do šlechtické lože dalo vejít samostatným vchodem zvenčí. Posvátná architektura svatostánku je tak narušena. Potrestala tento bezohledný zásah samotná vyšší moc? Nebo někdo chtěl hraběnku vyděsit a zázrak vyrobil uměle?

Podezřelým může být jen architekt. Jeho jméno není známo. Jisté ale je, že tento obdivuhodný muž si přímo liboval v tajemnu a v šifrách. Na klenbě chrámu nechal zobrazit trojúhelník s okem jako známý symbol Prozřetelnosti Boží a k tomu umístil latinský nápis „Oculus Domini Prospiciena" což znamená „Oko Boží Prozřetelností".

Nápis, v němž u bylo podle tehdejšího zvyku psáno jako v, byl ve skutečnosti kryptogramem, v němž se skrývalo datum dobudování kostela. Pokud se za písmena, která byla poněkud větší, než ostatní dosadily jejich číselné hodnoty podle počítání římských číslic, součet činil 1764.

K TÉMATU

Přízrak bílé rukyA to nemusel byt jediný vtipný kousek tohoto architekta. K vyrobení zázraku se zářící bílou rukou mohl využít vlastnosti kostela. Délka chrámové lodě je situována podle osy východ - západ. Slunce vstupuje dovnitř několika mála průsvitnými místy v jinak neprůhledných, tmavými vitrážemi vyplněných oknech, mířících k jihu. Jeho světlo s přibývajícím dnem postupuje po severní stěně, na níž byla šlechtická lóže i východ do zámeckého parku.
Za jistých okolností tedy lze dosáhnout toho, aby úzký svazek slunečních paprsků v předem propočteném okamžiku ozářil a tak rozsvítil obraz bílé ruky, namalovaný na vybraném místě nad šlechtickou lóži barvou, která by byla schopná odrážet světlo. Ke stejnému jevu by pak za pěkného počasí docházelo každý rok, vždy když slunce zaujme stejnou polohu. Zjevení bílé ruky by ustalo až s nánosem nové malby nebo přestavbou.

Autor textu: ARNOŠT VAŠÍČEK

Zdroj: ArchivLabyrint záhadNachází se na našem území trosky plavidla mimozemšťanů? Jaké stopy zanechaly v Jeseníkách tajemné stvůry z hvězd? Byl hunský vůdce Attila pohřben na severu Moravy? Schyluje se k senzačnímu objevu jeho prokletého pokladu? Co ukryli Slované v tajné podzemní svatyni na Radhošti? Podaří se odhalit tajemství kamene smrti? Jsme obklopeni duchy a přízraky? ¨
Arnošt Vašíček ve své nové knize pátrá po největších záhadách u nás a pokouší se je rozluštit s pomocí odborníků i srovnáváním s podobně tajemnými případy ze světa. A jak je u tohoto autora obvyklé, i tentokrát nabízí čtenáři řadu překvapivých objevů a odvážných hypotéz.
www.mysteryfilm.cz.