VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Obnovování poutí, na které se skoro zapomnělo

Kraj - Velehrad, Hostýn nebo Svatý Kopeček jsou slavná poutní místa, vedle nichž jsou tady i ta menší a méně významná.

11.8.2013 1
SDÍLEJ:

Maria Hilf. Zlatohorský poutní kostel Maria Hilf nechali v roce 1973 komunisté srovnat se zemí. Po dvaceti dvou letech byl ale kostel znovu postaven a vysvěcen.Foto: archiv Charity Javorník

Nejvýznamnější česká pouť se letos uskutečnila začátkem července na Velehradě za obrovské účasti věřících. Severní Morava a Slezsko nemají tak vyhlášená poutní místa jako zmíněný Velehrad, svatý Hostýn nebo Svatý Kopeček. Ale je jich tu také hodně, mnohá z nich už zapomenutá. V žádném případě se o nich nedá říct, že jsou méně významná. Zdejší lidé k nim mají mimořádně vřelý osobní vztah.

Nejstarší poutní místa byla vždy poblíž starobylých chrámů, například v Orlové, chodívalo se také do Starého Bohumína, kde prastará tradice vydržela velmi dlouho. Dále to byla Červená Voda u Vidnavy, Uhlířský vrch u Bruntálu, Cvilín u Krnova, Ruda u Rýmařova a další. Jezdívalo se i do Polska, na Kalvárii Žebřidovskou a do Čenstochové.

Bazilika minor. Chrám Navštívení Panny Marie ve Frýdku-Místku, jinak také Bazilika minor, patří k nejvýznamnějším poutním místům severní Moravy a Slezska. Věřící sem chodili už po roce 1650.

Po roce 1650 vzniklo v regionu mnoho poutních míst, především je to ale Frýdek, dále už zmíněný Cvilín, začalo se chodit na Prašivou, ke svatému Ignáci na Borovou u Frýdlantu. Ostatně v té době bývalo až devadesát církevních svátků a volných dnů v roce. Císař Josef II. se snažil poutě omezit, byl třeba zrušen i svatý Hostýn, ale Frýdek zůstal. Po druhé světové válce pokračovaly poutě ve Zlatých Horách, tedy Maria Hilfe. K Panně Marii Karmelské se chodí na Slezskou Ostravu a do Domaslavic. Poutě se konají v Žermanicích, na Cyrila a Metoděje se opět začalo putovat na Hrčavu. Z těch starých tradičních míst zůstal živý hlavně Starý Bohumín, i za komunistů zněly v sobotu před poutí z věže kostela fanfáry.

Hlavní poutní místa

Patří k nim nepochybně Frýdek, někdy nazývaný slezskými Lurdami. Cílem je především nádherná Bazilika minor. To je významné místo, už v srpnu 1989 byly obnoveny za dohledu estébáků dokonce pěší poutě z Havířova. V následujících letech zákaz skončil, do Frýdku pak putovalo procesí až z Českého Těšína. Tradice se obnovila. Ale chodí se třeba do Jablunkova k sestrám Františkánkám na slavnost Porcinkule, poutě jsou v Dětmarovicích, ve Stonavě, k Janu Nepomuckému se lidé vypravují na Morávku, vyhlášená je Stará Bělá, z nových poutí je to na Osoblažsku Rusín, ministranti se každoročně scházejí v Hněvošicích.

Zlatohorská Mariahilf

Poutní místo Mariahilf ve Zlatých Horách je zasvěceno Panně Marii Pomocné. Před válkou sem přicházelo až sto tisíc věřících. V roce 1952 komunisté zdejší pouť zakázali, lidé toho nedbali, a tak 22. září 1973 došlo k aktu pomsty kostel vyhodila z příkazu ministerstva vnitra do vzduchu demoliční četa. Kostel byl postaven znova a v roce 1995 vysvěcen..

Legenda o Prašivé

Na Těšínsku je dodnes živá legenda o poutním místě na vrcholu kopce Prašivá. Ve zdejších lesích lovil majitel frýdeckého panství Jiří z Oppersdorfu jeleny. Jedno ze smrtelně zraněných zvířat však lovce zaklínilo parožím k velkému stromu. Jen řízením božím byl nalezen a zachráněn. Z vděčnosti pak nechal frýdecký hrabě na tom místě postavit kostel, který se stal známým poutním místem.

Prašivá. K dřevěnému kostelíku na kopci Prašivá nedaleko Vyšních Lhot chodí poutníci především z Těšínska. Je to velmi oblíbené místo k prosbě za odpuštění hříchů.

Hrabyň a zlostný sedlák

V Hrabyni, jak vypráví legenda, shodil zlostný sedlák svého devítiletého syna z vozu tak nešťastně, že se chlapec zabil. Sedlák hnán svědomím odešel na pouť do Říma, kde žádal papeže o odpuštění. Ten mu věnoval obraz s příkazem, aby na místě, kde zabil syna, postavil kapli. Sedlák prodal usedlost a kapli vybudoval. Ta se pak stala základem dnešního poutního kostela. Jsou však i docela malé venkovské poutě, které mocným všech režimů nestály za zákaz, a proto nikdy nezanikly.

Autor: Boleslav Navrátil

11.8.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Finále soutěže Líheň 2017.
30

OBRAZEM: Velké finále soutěže Líheň 2017 s Kamilem Střihavkou

Zasedání havířovských zastupitelů.

Jednání zastupitelů okoření Okamura a boj o místa k sezení

OBRAZEM: Lidé se projeli speciálním vlakem kolem šachet na Karvinsku

Slezský železniční spolek v sobotu pořádal už druhou vyjížďku motorovým vláčkem po vlečkách báňské dráze a vlečkách OKR.

Výsledková bída Karviné trvá dál

Karviná /FOTO/ – Ligoví fotbalisté Karviné navlékli na svou černou šňůru porážek šestý korálek v řadě. V sobotu padli v Teplicích těsně 0:1.

Muž vypadl z okna

Z okna domu vypadl v pátek v půl desáté večer muž v Karviné. 

Přeruší Karviná černou sérii?

Karviná – Ligoví fotbalisté Karviné se nacházejí v krizi. Proč to neříct? Čtyři porážky za sebou, mezi něž se navíc vklínilo i vyřazení z MOL Cupu, to určitě není šňůra, kterou by se chtěli chlubit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies