VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Projekt kanálu Dunaj-Odra-Labe nesměli zkoumat ekologové

Kdykoliv prezident republiky Miloš Zeman jedná s představiteli Polska, nikdy neopomene zdůraznit, že s nimi také probíral vybudování kanálu Dunaj-Odra-Labe (D-O-L). Je největším zastáncem stavby tohoto díla, které by bylo největší jednorázovou investici na našem území, finanční náročností překonávající stavby dálnic i vysokorychlostních železničních koridorů.

11.2.2017
SDÍLEJ:

Zdi Ostravice. Když se za první republiky stavěly na březích Ostravice protipovodňové zdi, jejich projekt už bral v úvahu, že zde povede průplav. Foto: Deník/Boleslav Navrátil

Byl by to také gigantický industriální zásah do krajiny, přírody a ekologie.

HISTORIE PRŮPLAVU

První vědecky propracovanou studii průplavového spojení Odry s Dunajem předložil v roce 1871 profesor vídeňské techniky dr. Arthur Oelwein. Praktické kroky byly uskutečněny v roce 1901, kdy byla v rakousko-uherské monarchii zpracována předloha zákona o vodních cestách. V té době se ovšem nikdo nezabýval ekologií a velikostí zásahu do přírodních poměrů především Moravy a Slezska.

Průplav spojující Černé a Baltské moře by byl dlouhý 310 kilometrů a splavná trasa by měřila 2900 kilometrů. V roce 1912 bylo na první etapu stavby průplavu vyčleněno 186 milionů rakouských korun, jenže se blížila válka a větší část této sumy padla na modernizaci železnice.

Čtěte také: Ohrožená skupina Ostravanů aneb Jsou na vymření, ale stále aktivní!

ROZŠÍŘENÝ PROJEKT

V době první republiky byl největším propagátorem stavby průplavu profesor Antonín Smrček. Navrhl velkorysejší variantu, aby totiž průplavem mohly proplouvat dvousměrně i tisícitunové lodi. To ovšem vyžadovalo průplav široký více než čtyřicet metrů a s hloubkou až čtyři metry od hladiny. Postaveno by muselo být mnoho zdymadel, protože hladina vrcholové nádrže u Hranic na Moravě by byla o 142 metrů výše než hladina Dunaje, na druhé straně by pak hladina Odry byla o 114 metrů níže. Postaveno mělo být devatenáct gigantických zdymadel. Průplav měl začínat u polské obce Kozlí a dosáhnout české hranice u Bohumína, akvaduktem by se dostal přes Odru na pravý břeh a pokračoval kolem Ostravy do Bartošovic, Jeseníku nad Odrou, Hranic, Lipníka nad Bečvou k Přerovu, tam by akvaduktem průplav opět překročil Bečvu a pokračoval k Otrokovicím, kde by dalším průplavním mostem překonal Moravu a vedl po pravém břehu k Uherskému Hradišti, Moravskému Písku a Lanžhotu. Za ním by opět přešel akvaduktem přes řeku Moravu, dosáhl Malacek a u bratislavského Děvína vyústil do Dunaje

Čtěte také: Nové ostravské tramvaje od Stadleru budou mít štíhlejší design. Líbí se vám?

ZMĚNĚNÁ KRAJINA

Faktem je, že největší zásah do krajiny by si vyžádala stavba průplavu na trase Hranice Lipník nad Bečvou Přerov, kde by musel být změněn terén a zbourány celé vesnice. Podobně by tomu bylo na Ostravsku, kde by musely být přemístěny řeky i potoky a průplav zabezpečen proti účinkům poddolování.

Projekt samozřejmě počítal s přístavy, největší měly být v Bohumíně, Ostravě-Vítkovicích, Přerově, Hulíně, Baťově a Uherském Hradišti. Skrze přístavy mělo putovat dvanáct milionů tun nákladu ročně. Již v roce 1946 přikázala Gottwaldova vláda pokračovat ve studijních projektech na prodloužení průplavu Dunaj Odra Labe až do Ostravy.

Čtěte také: OSTUDY OSTRAVY: Bedřiška, vlastní svět na okraji společnosti

CHYBĚJÍCÍ VODA

Odborníci ovšem vypočetli, že by kanálům, propustím a přístavům chyběla voda, takže bylo navrženo, že budou napájeny z přehrady Kružberk a z nové přehrady u Spálova. Varianty plánu stavby průplavu byly později stále měněny, přičemž je pravda, že ani v následujících pětiletkách nebyl projekt předložen ekologům, ba co víc, bylo zakázáno o možných důsledcích cokoliv publikovat.

Dnes je ovšem jasné, že by se krajina, vodní režimy, sídlištní uskupení, stabilita přírody zcela porušily, jinak by vypadalo zemědělství, poklesly by počty rostlinných i živočišných druhů. Voda průplavů by byla bez života, s minimálním pohybem, hnijící a zapáchající. Všechny splašky z lodí, zbytky nákladu, uhelného prachu, olejů, chemikálií by skončily ve vodě. Je to ponurý scénář, ale žádný optimistický neexistuje.

K TÉMATU

Slovensko se připojilo k projektu kanálu Dunaj-Odra-LabeSlovensko se připojilo k Česku a Polsku v pracovní skupině zabývající se projektem na propojení Dunaje, Odry a Labe (kanál DOL). Všechny tři země na konci ledna letošního roku při jednání ministrů dopravy ve Varšavě podepsaly nové memorandum, které počítá s financováním vodní cesty z evropských peněz. Slovensko dosud v přípravách zvažovaného dopravního projektu zastávalo roli pozorovatele.

V tiskové zprávě to uvedlo české ministerstvo dopravy."Tímto aktem se Slovensko formálně zapojilo do pracovní skupiny k DOL. Předchozí memorandum, které tento dokument nahradil, už bylo zastaralé a neodpovídalo současnému stavu," řekl ministr dopravy Dan Ťok.

Pro českou stranu je nejpalčivějším problémem ve vodní dopravě špatná splavnost Labe v česko-saském příhraničí. Tento problém by měla vyřešit výstavba takzvaného plavebního stupně Děčín, která se ale na řadu let zadrhla ve fázi posuzování vlivu stavby na životní prostředí (proces EIA).

Prioritou Polska ve vodní dopravě je naopak otázka splavnosti řek Odry a Visly. Země se proto bude snažit Odru zapojit do prioritní sítě evropsky významných tras Ten-T, uvedl polský ministr námořního hospodářství a vnitrozemské plavby Jerzy Gróbarczyk. "Plánujeme vytvoření pracovní skupiny a poté komise, která se projektem bude zabývat," dodal podle agentury PAP polský ministr s tím, že do roku 2023 by chtěla skupina předložit žádost o financování projektu z evropských fondů a zahájit jednání s Evropskou komisí.

Projekt DOL počítá s ambiciózním propojením trojice řek s cílem umožnit plavbu nákladních lodí z Dunaje do Severního a Baltského moře. V současnosti českého ministerstvo dopravy nechalo zpracovat studii proveditelnosti stavby. Ta má zodpovědět otázku, zdali se náklady na výstavbu kanálu vyplatí investovat.

Dunaj s Odrou by se měl podle projektu propojit prostřednictvím splavnění řek Moravy a Bečvy. Západ republiky by se na severojižní cestu napojil prodloužením vodního koridoru z Přerova do Pardubic, kde by se napojil na Labe. Stavba by podle předběžných odhadů měla vyjít na 400 miliard korun.

Úvahy o propojení Labe s Odrou a Dunajem se objevily už ve středověku, konkrétnější plány se začaly rodit od 19. století. Blízko k realizaci měla tato vodní cesta například ve 30. letech minulého století, z rozsáhlých plánů se na českém území nakonec zrodil alespoň Baťův kanál. České vlády se možnou výstavbou kanálu zabývaly od 90. let, ovšem bez konkrétních výsledků. Současný projekt má navíc řadu odpůrců, zejména z řad ekologů, výhrady se ozývají ale i k jeho trase, jež by často kopírovala železniční či dálniční síť. Trasa kanálu je nicméně zanesena v územních plánech, a na Moravě tak blokuje rozsáhlá území. (ČTK)

Čtěte také: „Legenda" socialistických prodejen opět v prodeji. Ostravský kahan je zpět!

Autor: Boleslav Navrátil

11.2.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

JZD Aréna, název areálu.
43

Na návštěvě: TJ Dolní Datyně - fotbal

Záchrana krávy z bazénu v Orlové.
12

Kráva skočila do bazénu, hasiči ji museli postavit lávku, aby vyšla ven

Soutěž o vstup na nedělní motocyklový Kahanec

Volné vstupenky na nedělní motocyklové závody Havířovský zlatý kahanec věnovali organizátoři závodu.

Havířovská desítka se letos běží o týden dříve a v centru města

Účastníky letošního 3. ročníku městského běhu Havířovská desítka čeká několik změn. Tou nejzásadnější je trasa, která povede po hlavních ulicích v centru města.

Horst Saiger: Připadám si tady jako na prázdninách

Havířov, Těrlicko – Motocyklový závodník Horst Saiger se již v neděli může na Těrlickém okruhu zapsat do historie Havířovského zlatého kahance jako člověk, který se stal šestkrát absolutním vítězem závodu.

Referendum kvůli uprchlíkům nebude

Zastupitelé Havířova zamítli žádost na uspořádání místního referenda o umisťování uprchlíků na území města.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies