Otřes se projevil chvíli po 21. hodině.
Lidé popsali, jak se jim krátce pod nohama zhoupla podlaha bytů, pozorovali třes skleniček a předmětů v policích. Otřes zaznamenali obyvatelé Karviné, Orlové, Doubravy, Petřvaldu i Havířova.
"Bylo to asi ve 21.10. Napřed matka cítila ten otřes, když seděla na gauči, dokonce dvakrát hned za sebou. a pak se zatřásly skleničky v policích," popsal čtenář z Karviné.
"Bydlíme ve 3. patře. Už dlouho jsme takový záchvěv nezaznamenali. První pocit byl silnější, to jsme zpozorněli, co se děje a v zápětí byly dozvuky, popsala slečna Bára z Karviné.
Čtěte také reakce na Facebooku Karvinského a Havířovského deníku
Havíři zranění nebyli
Horníky pracující v podzemí otřes neohrozil. Zřícení důlní chodby zabránily výztuže, které horninu udržely, byť se pod působícím tlakem poškodily.
"Dne 17. května 2017 v 21:09 hodin jsme v rámci Důlního závodu 1 v lokalitě Darkov v oblasti provozovaného porubu č. 40 907 zaznamenali důlní otřes o energii 5,6 x 106 J. V jeho důsledku došlo ke zmenšení profilu důlního díla; větrání pracoviště zůstalo zachováno. Nikdo ze zaměstnanců během tohoto jevu nebyl zraněn. Příčiny mimořádné události nyní šetří komise složená ze zástupců OBÚ pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého, společnosti Green Gas DPB, a.s., vedení společnosti OKD a Důlního závodu 1 a OS PHGN a MPO," informoval mluvčí společnosti OKD Ivo Čelechovský.
Důlní otřesy
Důlní otřesy vznikají prudkým uvolněním nahromaděného pnutí v hornině nad důlním dílem. Buď toto napětí cíleně uvolní střelmistr odpálením nálože, nebo k němu dojde samovolně vlivem těžby černého uhlí.
Seismické jevy v hlubinných dolech vznikaly, vznikají a nadále budou vznikat v důsledku uvolňování energie nakumulované v masivu v souvislosti s přeskupováním napětí, ke kterému dochází při realizaci hornické činnosti.
Seismické jevy doprovázejí hornictví od jeho počátků s ohledem na značný vertikální i horizontální rozsah vydobytých partií vytvořených hornickou činností za více než stoleté období a nadále vytvářených ve stále aktivní karvinské části revíru.
Dojde-li při geomechanickém jevu k náhlému vysunutí nebo vyvržení hornin s následkem deformace důlního díla, je označen za otřes. Otřesy se vyskytují především ve slojích sedlových vrstev karvinského souvrství dobývaných ve značných hloubkách a jsou způsobeny postupným hromaděním napětí v nadložních pevných horninách a jeho náhlým uvolněním.
Vznik otřesu nelze jednoznačně předpovědět, ani není možné, se stoprocentní účinností jeho vzniku předejít. Prováděnou prevencí je však možné výrazně omezit jeho následky. S využitím prostředků protiotřesové prevence firma omezuje hromadění napětí ve sloji nebo v nadloží, postupně uvolňuje již nahromaděné napětí, případně se snaží o vyvolání otřesu v době, kdy na pracovišti a v jeho blízkosti nejsou lidé. K těmto účelům slouží zavlažování slojí a okolních hornin, odlehčovací vrty, otřasná odlehčovací trhací práce ve sloji a bezvýlomová trhací práce velkého rozsahu v nadložních horninách. Současně je také zvyšována bezpečnost zaměstnanců používáním moderní, vysoce únosné mechanizované výztuže v porubech.