VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vzkříšené loutkové divadlo se jmenuje po čertu Galimortovi

Orlová – Po dlouhých letech v regionu povstalo místní loutkové divadlo. Soubor nese název Galimortovo divadlo a funguje pod Domem kultury města Orlová. 

1.4.2012
SDÍLEJ:

Tomáš Richter dal jméno čertovi, po kterém se jmenuje nyní celé divadlo. Foto: Tomáš Januszek

Navazuje na tradici slavného divadla Svět loutek, které až do roku 1986 fungovalo v Doubravě. V novém tisíciletí vzkřísil jeho tradici Tomáš Richter, který se loutkoherectví věnuje amatérsky. Nyní se stal, jak říká: profesionálním principálem amatérského divadla.

Začněme u názvu: divadlo se jmenuje Galimortovo. Kdo je Galimort?
První loutka, kterou jsem koupil, a tím se vlastně vydal na loutkářskou cestu, byl čert, kterému jsem dal jméno Galimort a později po něm pojmenoval i své divadélko.

Celý název ale zní Galimortovo divadlo marionet. Marioneta je, pokud vím, zvláštní druh loutky. Jak vznikl její název a v čem je rozdíl v jejím ovládání od klasických?
Název pochází z francouzštiny, ovšem druh loutek, který označuje, se zrodil kdovíkde a kdovíkdy. V 17. století Evropu brázdili italští, němečtí a francouzští marionetáři, hrála se klasika pro dospělé, což by s maňásky určitě moc nevyznělo. Loutky s náznaky marionet se objevovaly ale už mnohem dříve. Marioneta je jedna z nejhezčích loutek, jediná je kompletní, od hlavy až k nohám, všechny pohyblivé části jsou zavěšeny na nitích a spojeny s pohybovým mechanismem zvaným váhadlo. Marioneta může mít hlavu na drátě, nebo celá na nitích. Někteří kumštýři předvádí exhibice s marionetami varietními, ty jsou pohyblivější, mnohem náročnější na ovládání. Ostatní loutky jsou například maňásci, javajky (ovládání spodem, nohy nemá, nebo jen nefunkční, z dlaní jí vedou tyčky jako lyžařské hůlky), stínoherní loutky, manekýni (panáci, za kterými stojí lidé 
a manipulují s nimi jako děti 
s plyšovou hračkou), totémové (něco jako velké šachy). Marioneta je prostě jedinečná.

Z internetu jsem vyčetl, že za počátek fungování Galimortova divadla se považuje léto 2007. V poslední době jste fungovali pod DDM Bohumín, nyní přišlo stěhování do Orlové. Proč?
Dům kultury v Orlové o naše divadlo projevil zájem, nabídl nám kvalitní prostory ke zkouškám i uskladnění, díky finanční podpoře Nadace OKD a Nadace Život umělce zakoupil nové skládací jeviště, osvětlovací a zvukovou techniku, a také tři krásné loutky. Když to řeknu stručně, v Orlové máme profesionální podmínky k naší amatérské činnosti.

Divadlo navazuje na loutkové divadlo, které před 90 lety začalo fungovat v nedaleké Doubravě, ale v polovině 80. let minulého století soubor zanikl. Jaký byl jeho další osud? Fungoval nějak pokoutně, nebo jak to vlastně bylo?
Vím toho asi tolik, co vy. Viděl jsem na výstavě jejich staré loutky, prohlížel si historická alba, tam jsem objevil i cennou fotku, kde se orlovští loutkáři setkali s Janem Malíkem, který byl v poválečném období pevným pilířem českého loutkového divadla. Nebylo by marné, kdyby někdo vydal publikaci o činnosti tohoto souboru, pokud už se tak nestalo. To nevím.

Loutkařina je v době počítačů 
a internetu docela exotický druh umění. Dá se podle vás 
v konkurenci kreslených postaviček hollywoodské konkurence děti dřevěnými postavičkami zaujmout?
Kdybych nepatřil k těm „bláznům“, co v to pevně věří, nemrhal bych ani svými penězi a už vůbec ne časem, který je mi velmi vzácný.
Máte za sebou víkendové představení v Orlové s názvem Bětuška a skřet. Jaký byl zájem?
Zájem byl, děti přišly, samozřejmě i s rodiči. A i když byly mladší, než pro jakou věkovou kategorii byla hra určena, přesto vydržely až do konce.

Soubor Galimortova divadla tvoří dva loutkoherci a pět dětí? Jak jim to jde? A vy dospělí – jste vystudovaní loutkoherci, nebo amatéři?
Mají trpělivost a to je základ. Ode dne, kdy si poprvé sáhli na loutku, až k jejich premiéře, uběhlo zhruba šest měsíců. Přesto to nevzdali a pilně cvičili. Před diváky se dostavila mírná nervozita, která měla za následky drobné chybičky, ale já jim dávám jedničku. Já i kolegyně Věrka jsme amatéři a spolupracujeme už nějaký ten pátek. Zvykl jsem si už, že mi do všeho kecá a ona si už zřejmě zvykla, že je to marné. Jinak naši spolupráci hodnotím jako plodnou.

Jak jste se vlastně dostal k loutkoherectví?
O loutkové divadlo se zajímám už spoustu let. Dříve jsem jen jako sečtělý teoretik snil, že divadélko jednou založím, později jsem se seznámil 
s panem Staníkem z Frýdku-Místku, který mi začal vyrábět marionety na zakázku, a já se do toho pustil naplno.

Jste označován za principála 
Galimortova divadla a principál je majitel kočovného divadla. Takže to ve vašem případ sedí? Předpokládám, že nejste jeho majitel, ale spíše ředitel. Jak dlouho už divadlu šéfujete?


Jsem principálem pátým rokem. Divadlo jsem si založil, loutky koupil, rekvizity 
a dekorace vyrobil, hry napsal a zajišťoval provoz. Dnes patří mé divadélko pod DKMO 
a myslím, že se mi dýchá volněji.

Kde berete náměty na hry? Vymýšlíte si je, nebo hrajete nějaké „klasiky“?
Hry píšu, většinou na motivy klasických pohádek. Na začátku sezony vždy počkám, až se soubor zformuje, potom teprve podle počtu členů a našich možností a schopností hru napíšu.

Galimortovo loutkové divadlo nově působí pod křídly Domu kultury města Orlové. Jak často budete hrát, kolik her máte v repertoáru a jezdíte také na zájezdová představení?
Bětuška je naší šestou hrou, ale s novými členy naše starší hry zatím nacvičovat nehodláme. Chtěl bych ročně stihnout dvě až tři premiéry. Nyní chystám jednu činoherní pohádku, více ale zatím prozrazovat nebudu. Když jsme ještě patřili pod DDM v Bohumíně, hrávali jsme v hospodských místnostech, tělocvičnách, knihovně, v tanečním sále DDM a vždy jednou v roce na přehlídce v Opavě. Budeme se snažit hrát dál všude, kde to půjde, pokud možno i mimo Orlovou. Rád bych založil 
i soubor dospělý, má-li někdo zájem, ať neváhá a ozve se mi.

Z HISTORIE LOUTKOVÉHO DIVADLA V DOUBRAVĚ A ORLOVÉ

Loutkové divadlo vzniklo v Doubravě v roce 1922 pod názvem Loutkářský svět Sokola, později změnilo název na poetičtější V říši loutek a v dobách socialistického realismu se přejmenovalo na Svět loutek ZK Dolu Doubrava. 
Iniciátory vzniku a prvními šéfy ochotnického spolku byli učitelé František Kondělka a Karla Kravčíková (učitelka místní české mateřské školy).
Zpočátku převažovaly v repertoáru jen jednoduché divadelní hry a prvních pět let se hrálo v místnosti vedle hlavního sálu Národního domu 
v Doubravě. V roce 1934 přibyla maňásková scéna a od roku 1935 neslo divadélko název V říši loutek. 
První poválečná premiéra se uskutečnila hned 25. listopadu 1945 a měla ohromný úspěch. Dne 13. srpna 1955 získalo divadlo stálou budovu poblíž pekárny Komendir.
Činnost divadla tak s menšími výkyvy pokračuje až do roku 1986, kdy soubor zanikl a loutky i scéna byly přestěhovány do Kulturního domu 
v Orlové. V roce 2000 byl z důvodu statického narušení vydán na budovu divadla demoliční výměr.

Autor: Tomáš Januszek

1.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Bohumínští (v nových žlutých dresech) remizovali s Dolním Benešovem.
10

Bohumín nové dresy vítězstvím nepokřtil

AN 124 Ruslan nad Havířovem.
24

Zraky lidí poutal k obloze obrovitý nákladní letoun Ruslan

U Slavie budou závodit drony

Na atletickém stadionu v centru Havířova budou v sobotu soutěžit piloti dronů.

Poznáváte ženu, která kradla?

Okolo osmi tisíc korun ukradla v jednom z obchodů v karvinském OD Prior dosud neznámá žena, po které nyní pátrá policie. Ženu zachytily tamní kamery.

OBRAZEM: Derby vyhrály opět Věřňovice

Dolní Lutyně - V neděli se v I.B třídě hrálo obecní derby mezi domácími Věřňovicemi a hostujícím Sokolem Dolní Lutyně.

Slavii srazila penalta

Orlová /FOTO/ – Fotbalisté Orlové měli v sobotu blízko k bodovému zisku. Jenže slibně rozehraný duel s Bruntálem ztratili.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení