Jdete do práce? V tom případě vám dítě do školky nevezmeme

„Chtěla jsem umístit dítě do školky v Holubově ulici v Havířově, kterou máme naproti domu. Ovšem byla jsem odmítnuta právě proto, že jsme nesplnila jejich kritéria. A to, že chci jít do práce je jedním z nich," tvrdí Gabriela Kirschnerová.

Nechápe prý, proč to tak je. „Školka si může určit podmínky, za kterých dítě upřednostní. Ale to, že rodič nastoupí třeba po třech letech zpět do práce, a potřebuje nutně umístit dítě, nesmí být žádnou ´podmínkou´. Jestliže je některá maminka doma a čeká druhé dítě, tak jí dítě do školky vezmou a těm co chodí do práce ne. To přece doopravdy nemá logiku," tvrdí Kirschnerová, která tento fakt vnímá jako házení klacků maminkám, které mohou začít po mateřské opět pracovat.

Názor ombudsmana nepomáhá

Podobným případům nezabránila ani nedávná reakce veřejného ochránce lidských práv (ombudsmana), který reagoval na individuální stížnosti rodičů odmítnutých dětí. Podle ombudsmana nemůže být při umístění do školky brán zřetel, zda jeho rodiče pracují. V minulosti to bylo jedno z nejdůležitějších kritérií, ale nyní už ne.

„Toto kritérium je problematické, přestože není diskriminační. Jestliže je školka součástí vzdělávacího procesu, není možné toto kritérium používat paušálně, ale vždy na základě posouzení individuální potřeby předškolního vzdělávání konkrétního dítěte. Opačný přístup by byl v rozporu s právem na vzdělání garantovaným Listinou základních práv a svobod," tvrdí český ombudsman Pavel Varvařovský, podle něhož lze některá z kritérií používat naprosto legitimně, jiná je třeba zvažovat spolu s dalšími okolnostmi.

Gabriela Kirschnerová nakonec uspěla v jiném zařízení a jen díky tomu mohla začít opět pracovat. „Nejde momentálně vůbec o mě, ale o další maminky, které se mohou ocitnout v podobné situaci, a myslím, že jich není málo. Tímto problémem by se měl někdo zabývat," dodala Kirschnerová s tím, že by stát měl podporovat zaměstnanost.

O tom, zda bude či nebude dítě přijato k předškolnímu vzdělávání, rozhoduje podle Školského zákona výlučně ředitel daného zařízení, který musí respektovat správní řád. Ze stanoviska veřejného ochránce práv vyplývá, že účast na předškolním vzdělávání je právem a zájmem dítěte, nikoli jeho rodičů nebo obce.

„Každá mateřská škola má zpracována vlastní kritéria pro přijetí, ale vesměs jsou obdobná. Kritéria mají posuzovat děti nikoli jejich rodiče, například jejich zaměstnanost, trvalý pobyt a podobně," vysvětlila mluvčí havířovského magistrátu Eva Wojnarová.

Řídíme se pokyny shora, říkají ve školách

Případ paní Kirschnerové ale nemusí být na Karvinsku ojedinělý. Ředitelky náhodně vybraných mateřských škol Deníku řekly, že uplatňují kritéria zpravidla tehdy, mají-li více přihlášek než mohou přijmout dětí. „Kdybychom měli přetlak, tak bychom samozřejmě děti vybírali podle kritérií, která jsme si stanovili. Upřednostňujeme předškoláky a děti, které mají ve školce sourozence. Pracující rodiče a maminky, které chtějí nastoupit do práce, samozřejmě zohledňujeme také," vysvětlila Naděžda Kubicová, ředitelka MŠ Žižkova v Karviné-Hranicích.

Kritériem pro přijetí do školky, může být například také dovršení tří let věku. „Přednost dáváme i dětem, které přišly v den zápisu. Pracující rodiče již dva nebo tři roky nezohledňujeme, i když to vůči nim pociťujeme jako nespravedlnost, ale řídíme se pokyny seshora, a tak i když je nám to velice líto, nemůže s tím už nic moc dělat," řekla Dagmar Krakowczyková, ředitelka MŠ Nedbalova v Karviné-Novém Městě.

V orlovské Mateřské škole Na Vyhlídce prý kritéria pro přijímání dětí do školky nemají. „Dodržujeme pouze to, které vyplývá ze zákona, a tím je upřednostňování předškoláků," tvrdí ředitelka zařízení Yvona Dluhošová.

Kromě toho je pro ni rozhodujícím faktorem pořadí, v jakém se rodiče s dětmi dostaví k zápisu do školky. „Jiná kritéria nemáme. Samozřejmě jsme se kvůli tomu setkali s nespokojeností ze strany rodičů, kterým jsme nemohli vyhovět, a řešíme dvě odvolání u Krajského úřadu. Ta odvolání jsou ale absurdní, protože se odvolávají na nedodržení kritérií, která my vlastně vůbec nemáme," dodává Yvona Dluhošová.