VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Slovanské hradisko v Podoboře zdaleka nevydalo svá tajemství

Český Těšín  - Na sto archeologů a badatelů z České republiky, Slovenska, Polska, ale také z Ruska, Ukrajiny a Rakouska se v pondělí 17. září sjede do Českého Těšína. Na 44. Mezinárodní archeologické konferenci budou diskutovat o tom, jaká byla středověká kultura v českých zemích a proč je důležité ji poznávat.

13.9.2012
SDÍLEJ:

Pavel Kouřil, ředitel Archeologického institutu Akademie věd ČR na hradisku v Chotěbuzi Podoboře, který se výzkumu této lokality věnuje již 35 let. Foto: Emilie Świdrová

Odborné setkání pořádá Archeologický ústav Akademie věd ČR v Brně spolu s Muzeem Těšínska. Obě instituce se už řadu let věnují bádání hradiska v Archeoparku v ChotěbuziPodoboře.

Konference potrvá do pátku a v jejím průběhu se za řečnickým pultem vystřídá na šest desítek přednášejících. Součástí odborného setkání také bude návštěva archeologických lokalit po obou stranách hranice. Bližší informace Deníku prozradil ředitel Archeologického ústavu Pavel Kouřil.

Jaký cíl si klade konference?

Setkání se bude týkat archeologie středověku, to znamená disciplíny, která se v poslední době velmi dynamicky rozvíjí a těch poznatků, které každým rokem získáváme z archeologických výzkumů, je značné množství. Na konferenci je chceme utřídit, zhodnotit a zkonfrontovat s tím, co známe jak z domácího prostředí, tak ze zahraničí. Z české strany přijedou badatelé, kteří zastupují archeologické ústavy, akademie věd, univerzitní pracoviště, muzea, archeologické památkové péče a jiné oprávněné organizace.

Budete se setkávat na mezinárodní úrovni. Povězte, co spojuje archeology?

Pochopitelně je to zájem o disciplínu jako takovou, je to zájem o odhalení minulosti, toho, abychom věděli, kam kráčet dál. Konference by měla nastínit problematiku 10. až 13. století, kdy ve střední Evropě dochází ke kvalitativním změnám, kdy se mění kultura, doznívá ta starší, řekněme slovanská nebo středohradištní a nastupuje nová fáze desátého až třináctého století. Na nových základech se konstituuje nová kultura a dochází k zásadním strukturálním změnám ve vývoji společnosti.

Co je vlastně hlavním úkolem arecheologů?

Výzkum, jehož výsledky pak slouží k poznání společnosti, která zde byla před námi. Archeologové de facto denně zachraňují významné archeologické památky. Naše síly jsou napřeny tam, kde se staví, ať už jsou to dálnice, nové továrny, parkoviště apod., ale také to jsou menší stavby jako rodinné domky. Jsme všude přítomni, abychom zachraňovali archeologické památky, které se pod těmito stavbami nacházejí a které by byly výkopy zničeny. To je naše prioritní poslání. Povinností investorů pak je, aby umožnili provedení záchranného archeologického výzkumu a v určitých případech ho i financovali.

Setkala jsem se s dotazy laické veřejnosti, k čemu jsou archeologické vykopávky dobré. Proč se to dělá?

Už jsem to zmínil v předchozí odpovědi. Je to možná klišé, ale říká se: Chceme li znát svoji budoucnost, musíme znát svoji minulost a pochopitelně i přítomnost. Je třeba vědět, odkud vycházíme, jací byli naši předkové, jak se chovali, žili, jakým způsobem komunikovali, to jsou všechno strašně důležité věci sjednocující se Evropy, která bude stát na národních pilířích. My si musíme uvědomit, co jsme a proč tady jsme a jaký máme cíl do budoucna.

Probíhaly v tomto regionu v poslední době výzkumné práce toho druhu?

Ano. Muzeum v Českém Těšíně zkoumalo drobné středověké opevnění čili hrádek ze 13. až 15. století v Karpentné. Právě tam povede obchvat Třince.

Systematický vědecký průzkum, mimochodem právě pod vaším vedením, probíhá už mnoho let v lokalitě Na Podoboře. Jak si vedete?

Tato lokalita není ohrožena. Průzkum je sice v útlumu, ale pokračuje.

Každý výzkum něco stojí. Je dost peněz na tuto činnost?

To je naše Achillova pata, protože peněz je každým rokem méně. Musíme samozřejmě šetřit a volit takovou strategii výzkumu, která odpovídá finančním prostředkům, které máme k dispozici.

Bikulturní hradisko v Podoboře nedaleko Českého Těšína, kde se zachovaly artefakty ze dvou časových období, patří k významným archeologickým lokalitám na severu Moravy a ve Slezsku. Mohl byste zmínit ty nejcennější nálezy?

To hradisko patří ke klíčovým lokalitám zdejšího regionu, které jistilo severní výstup z Moravské brány základní spojnice evropského severu a jihu a těch předmětů je celá řada. Je zde zcela zřejmý velkomoravský zásah, který máme dokladován jak keramikou, tak stříbrnými či bronzovými nebo postříbřenými šperky, dále to jsou militária, tedy různé typy zbraní, ale také výstroj a výzbroj jezdce i koně. K unikátním nálezům, které se, jak je mi známo, zejména v našem prostředí nepodařilo odhalit, je celý spálený chlívek se zvířátky, která v něm byla ustájená v době, kdy hradisko hořelo.

Jsou tady v okolí hradiska o podobném významu jako Chotěbuz?

Chotěbuzské hradisko patří k lokalitám výšinným, opevněným, které v českém Slezsku zastupuje např. Hradec nad Moravicí, Kylešovice, Landek nad soutokem Odry s Ostravicí. Na polské straně je to Lubom, Skoczów, polský Těšín. Podobora zde zaujímá významné místo a ve výzkumu zmíněné lokality chceme pokračovat i v dalších letech, protože hradisko zdaleka nevydalo svá tajemství.

EMILIE ŚWIDROVÁ

Autor: Redakce

13.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

JZD Aréna, název areálu.
43

Na návštěvě: TJ Dolní Datyně - fotbal

Záchrana krávy z bazénu v Orlové.
12

Kráva skočila do bazénu, hasiči ji museli postavit lávku, aby vyšla ven

Soutěž o vstup na nedělní motocyklový Kahanec

Volné vstupenky na nedělní motocyklové závody Havířovský zlatý kahanec věnovali organizátoři závodu.

Havířovská desítka se letos běží o týden dříve a v centru města

Účastníky letošního 3. ročníku městského běhu Havířovská desítka čeká několik změn. Tou nejzásadnější je trasa, která povede po hlavních ulicích v centru města.

Horst Saiger: Připadám si tady jako na prázdninách

Havířov, Těrlicko – Motocyklový závodník Horst Saiger se již v neděli může na Těrlickém okruhu zapsat do historie Havířovského zlatého kahance jako člověk, který se stal šestkrát absolutním vítězem závodu.

Referendum kvůli uprchlíkům nebude

Zastupitelé Havířova zamítli žádost na uspořádání místního referenda o umisťování uprchlíků na území města.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies