„Tento systém je jenom pro ty, kteří mají vyšší rozpočet. My mezi ně nepatříme. Vypsané dotace sice sledujeme, ale žádosti nemůžeme podávat na to, co bychom chtěli. My se nyní soustředíme pouze na kanalizaci a jednu rekonstrukci cesty, kvůli bezpečnosti,“ řekl starosta Albrechtic Vladislav Šipula.

Sousední Horní Suchá má více peněz díky skládce komunálního odpadu, Stonava má navýšený rozpočet kvůli šachtě ČSM. „Příkladně právě Stonava má ještě méně obyvatel než Albrechtice, ale disponují vyššími financemi. Stejně jako my jsou na tom Horní Bludovice, které ale mají o proti nám ještě tu nevýhodu, že jsou na rozsáhlejší ploše. Tudíž mají vyšší náklady na provoz. Je těžké potom vysvětlovat občanům, proč okolní obce investují a modernizují se,“ doplnil Šipila.

Kdyby Albrechtice chtěly více využívat možností čerpání dotací na různé projekty, byly by nuceny se asi opět zadlužit.
„To je to, co právě nechceme. Nemáme na potřebnou spoluúčast, která není na počátku vyřizování žádosti ještě k tomu přesně stanovena. Teprve nedávno jsme splatili úvěr a přeplatek za deset let činil 10,5 milionu korun. A to je velká suma peněz, za kterou by se dala pořídit spousta věcí,“ vysvětlil Šipula.

Stejného názoru je i starostka Doubravy. „My teď stojíme před velkým rozhodnutím. Řešíme sesun kopce, který je na rozhraní Doubravy a Dětmarovic. Potřebujeme finanční prostředky na monitorovací zařízení svahu. Můžeme podat žádost o dotaci, ale celou akci si budeme muset nejprve financovat z vlastních zdrojů a následně nám bude proplacena. To je ale velký problém. Nemůžeme vynaložit najednou tolik peněz z rozpočtu obce a i to mezidobí by bylo těžké. Vzít si úvěr a zadlužit se, to také není nejlepší řešení. Také si myslím, že k získání peněz z EU vede příliš složitá administrativní cesta. Je to náročné vypisování formulářů, které může skončit na jedné formální chybě,“ řekla starostka Květuše Szyroká.

Stát si ale myslí, že pomáhá dostatečně právě malým obcím.
„My si to nemyslíme. Ano, přidali sice všem peníze na jednoho obyvatele, ale řídili se procentuálně. Takže v realitě to vypadá tak, že konkrétně nám to dělá 145 korun na jednoho občana, což je asi 600 tisíc korun navíc v rozpočtu. Navýšení v Havířově je ale 500 korun na jednoho obyvatele. Tato dělba se mi nezdá od státu spravedlivá,“ doplnil Vladislav Šipula.