Telefonní číslo 155 nebo 112 volají především lidé, kteří mají náhlý zdravotní problém. „Nejčastěji jde o lidi s cévní mozkovou příhodou, s dechovými obtížemi, s akutními srdečními infarkty, epileptiky, ale také vyjíždíme často k úrazům a dopravním nehodám,“ potvrdil mluvčí Územního střediska záchranné služby Moravskoslezského kraje (ÚSZS MSK) Lukáš Humpl.

Do terénu vyjíždějí zasahovat posádky rychlé lékařské pomoci (RLP), rychlé zdravotnické pomoci (RZP) a nebo rendez-vous (RV). Rozdíl v těchto pozemních posádkách spočívá v počtu a složení záchranného týmu a také ve vybavení sanitního vozu.

„Posádku RLP tvoří nejméně tříčlenný tým a jeho vedoucím je atestovaný lékař,“ vysvětlil mluvčí Lukáš Humpl a dodal, že tato výjezdová skupina zasahuje u lidí, kteří jsou bezprostředně v ohrožení života, a může u nich nastat selhání základních životních funkcí. Posádka vyjíždí k postiženým ve speciální sanitce, kde má k dispozici vše potřebné k vyšetření, ošetření a zajištění pacienta v kritickém stavu. „Ve vozidle je například ventilátor, který umožňuje umělou plícní ventilaci, monitor EKG s kardiostimulátorem a defibrilátorem, vakuová matrace ke znehybnění páteře a končetin,“ vyjmenoval Lukáš Humpl.

U posádky RZP je složení týmu nejméně dvoučlenné a tvoří ji střední zdravotnický pracovník a řidič-záchranář. „Tahle výjezdová skupina pomáhá pacientům, kteří nevyžadují zásah lékaře, zajišťuje převozy u náhle zhoršených pacientů z ordinací praktických lékařů a nebo se účastní lékařské pomoci u velkých dopravních nehod,“ upřesnil Lukáš Humpl.

Setkávací systém, neboli rendez–vous (RV), funguje v některých městech Moravskoslezského kraje, například v Ostravě, Hlučíně a Opavě. A oč se jedná? Lékař v tomto případě není vázán na „velké“ vozidlo RLP, ale vyjíždí k pacientům osobním nebo terénním autem.

„Lékařská péče se použitím RV stává flexibilnější a umožňuje lepší pohyblivost lékaře v terénu,“ uvedl mluvčí Humpl. Systém funguje tak, že na místo události operační středisko vysílá někdy pouze vozidlo RV, a to v případě, kdy je možné, že pacient nebude muset do nemocnice. „Týká se to například pacientů s epileptickými či astmatickými záchvaty,“ objasnil mluvčí Humpl a dodal, že po ošeření lékařem zůstává pacient doma. Když je třeba zajistit jeho převoz do nemocnice, posádka rendez-vous přivolá sanitku RZP.

Záchranáři se opakovaně potýkají s problémem, že vyjíždějí do terénu zbytečně. „Někdy lidé volají záchranku k obtížím, které trvají už několik dní a nejsou životu nebezpečné. Přesto operátorce řeknou, že se u nich nemoc náhle zhoršila a mermomocí vyžadují sanitku RLP,“ přiznal Humpl.

Část těchto požadavků se podaří odfiltrovat a vyřešit jinak, k některým ale RLP nakonec vyjede. Tyhle události se stávají z části proto, že lidé nevědí, kam se obrátit o pomoc, a svou roli také jistě hraje obava o zdraví, či život blízkého člověka. V některých případech to však již hraničí se zneužíváním systému zdravotní péče.

„Nejvíce frustrující jsou pro nás případy, kdy je naše pomoc evidentně zneužita. Je to v případech, kdy pacienta vůbec nenajdeme, nebo když pomoc odmítne a ještě je přitom vulgární, to se stává často u opilých lidí,“ řekl Humpl.

Tyto situace nesou záchranáři špatně a mají pocit, že jejich služba byla zneužita pro něčí pobavení či odreagování agrese. Některé případy zneužití řeší záchranná služba ve spolupráci s policií. „Přesto i v takových chvílích reagujeme jako profesionálové a snažíme se situaci vyřešit a uzavřít,“ dodal Humpl.

Nikola Klimšová