Nejvíce peněz směřuje do kanalizace a odpadového hospodářství. „Dostavujeme kanalizaci, která maximálně vylepší odtok odpadních vod i z okrajových částí města a celkově posune stav naší kanalizační sítě o několik tříd výše přesně dle přísných standardů EU, a to přesto, že Karviná je díky nové čističce z roku 2001 splňuje. Rozšíření kanalizace přijde celkem na 1,3 miliardy korun. Část zaplatí EU, ale 750 milionů je z našeho rozpočtu. Jinak město pravidelně dotuje různé typy ekologických programů s podporou několika milionů korun. Jde o ekologickou výchovu, ekologické vytápění, akce organizací, které se zabývají ochranou přírody nebo ve stále větší míře platíme separaci,“ vyjmenovala mluvčí karvinské radnice Šárka Swiderová.

V milionech počítají podporu ekologie v Bohumíně. „Ročně investujeme zhruba 23 milionů korun. Největší částku, přibližně 8 milionu korun, vkládá město do separace odpadu, provozu stacionárního i mobilního sběrného dvoru, pojízdné sběrny nebezpečného odpadu a provozu velkokapacitních kontejnerů. Dalších 9,3 milionu korun dává město do údržby zeleně. Na čištění města putuje z rozpočtu města 4,4 miliony korun. Na čištění drobných toků jde ročně 1 milion korun,“ informovala mluvčí bohumínské radnice Lucie Balcarová.

V Českém Těšíně plánují investice do kanalizace ve výši 7,5 milionu korun. Jak potvrdila mluvčí českotěšínské radnice Dorota Havlíková, spolu s náklady na likvidaci odpadů, revitalizací parků a vodní nádrže Hrabinka to bude letos 83,5 milionu korun.

Obsáhlý výčet aktivit, které mají souvislost s ekologií, poskytla mluvčí havířovského magistrátu Jana Pondělíčková. V souhrnu se jedná o miliardy korun.
„Ekologické aktivity jsou vidět přímo na budově magistrátu. Na střeše máme již více než 10 let umístěny solární panely, na jejichž pořízení jsme využili dotace České energetické komise. Teplou vodu z jejich zdrojů využívá jídelna. Zaměstnanci magistrátu také třídí PET lahve, které pravidelně předávají pracovníkům veřejně prospěšných prací, kteří je dál předávají k separaci,“ uvedla mluvčí Pondělíčková.

Z důvodů snížení energetické náročnosti některých budov městských příspěvkových organizací bude město žádat o dotaci z EU. Celkové náklady předpokládá na až 750 milionů. Ke stejnému účelu byl použit úvěr 180 milionů, který si město vzalo v minulých letech na opravu obytných domů.
„Z investičních akcí předešlých let, které přispěly k lepšímu životnímu prostředí, lze jmenovat také vybudování kanalizačního sběrače F s celkovými náklady přes 120 milionů zřízení termoregulačních ventilů pro šetření energie na všech školách, asanaci a rekultivaci skládky v Prostřední Suché za 25 milionů, odkanalizování Záguří za 50 milionů. Odkanalizování dalších městských částí si ještě vyžádá skoro miliardu korun. Na tuto akci budeme žádat dotaci z EU,“ doplnila další aktivity Pondělíčková.

Zlepšení životního prostředí pomáhá také každoroční zvyšování počtu nádob pro separaci odpadů. Těch je na území Havířova již více než 700 kusů. „V loňském roce naši občané vytřídili 1200 tun odpadu. Náklady na separaci jsou asi 9 milionu plus další milion na separaci biologického odpadu, 3,1 milionu na sběr nebezpečného odpadu, 2,6 milionu na velkoprostorové kontejnery. Náklady na sběr komunálního odpadu jsou 41 milionu,“ dodala havířovská mluvčí.

Město si přitom zakládá také na využívání ekobusů, kterých jezdí téměř 30. „Každoročně město vyčleňuje ze svého rozpočtu nemalé částky na další ekologické aktivity, například na monitoring půdy a vody (250 tis.Kč), na monitoring ovzduší (170 tis.Kč + v letošním roce navíc na studii měření ovzduší 150 tis.Kč), na údržbu vodotečí (200 tis.Kč) na údržbu chráněné části přírody (320 tis.Kč), na ruční čištění městě (1,5 mil.Kč), na sekání trávy (10,2 mil.Kč), výsadbu keřů (3,5 mil.Kč), výsadbu květinových záhonů (3,1 mil.Kč), na likvidaci bolševníků (1,2 mil.Kč), na monitoring skládky (250 tis.Kč), odlučovače ropných látek (500 tis.Kč), ořezy stromů (7 mil.Kč), sběr zeleného odpadu (2,6 mil.Kč), sběr listí (250 tis.Kč), úpravu skládky zeleně (200 tis.Kč),“ uvedla závěrem mluvčí Pondělíčková.