Mimořádná veterinární opatření se vztahují na všechny chovatele, kteří chovají přežvýkavce, jako je například skot, ovce, kozy. Vymezené uzavřené pásmo se týká celého kraje a chovatelům se zakazuje přemísťování přežvýkavců z tohoto uzavřeného pásma. Případné výjimky mohou být uděleny jen Krajskou veterinární správou na základě písemné žádosti.

Chovatel může přesouvat zvířata uvnitř uzavřeného pásma, pokud v den přesunu nevykazují žádné klinické příznaky katarální horečky a splňují opatření o povinném nouzovém očkování proti viru. Na vše musí dohlížet veterinář, který vystaví i potřebné potvrzení o zdravotním stavu zvířete, které musí chovatel předat krajské veterinární správě. Platnost potvrzení je 24 hodin od klinického vyšetření.

Chovatelé jsou podle mimořádného opatření rovněž povinni sledovat zdravotní stav přežvýkavců a podrobovat je zdravotním zkouškám. Přístup musí umožnit i pracovníkům, kteří budou provádět entomologický monitoring.

„Katarální horečka ovcí je virové onemocnění, které se přenáší pouze krve sajícím hmyzem. Specifickým přenašečem jsou tiplíci (pakomárci), kteří pokud jsou nakažení, zůstávají infekční celý život, a tudíž mohou infikovat další zdravá zvířata,“ řekl ředitel Krajské veterinární stanice pro MSK Jaromír Polášek.

Především u jehňat jsou příznaky onemocnění nejvýraznější a zvíře hyne za sedm až devět dní po nakažení, důsledkem prudkého plicního edému. „Prvním příznakem je, že nakaženému přežvýkavci stoupá rychle teplota. Následně po zhruba dvou dnech dochází k otokům pysků, nozder, víček. Z nozder vytéká zvýšené množství sekretu. Zvířata jsou apatická a pohybují se obtížně,“ dodal Polášek.

U skotu mohou být klinické příznaky nevýrazné, a proto se stávají významným zdrojem viru a jeho přenášení. Onemocnění se projevuje puchýřovitými a vředovitými změnami v dutině ústní a na kůži, otokem a zčervenáním kůže v oblasti přechodu rohoviny paznehtů a kůže. Nakažené zvíře slzí a zvýšeně sliní. Dochází k nápadnému poklesu produkce mléka. Virus může být šířen i semenem býků.