Ministerstvo životního prostředí společně s úředníky krajského úřadu v Ostravě chystá legislativní bič na drobné znečišťovatelé ovzduší, myšleno právě majitele domků, kde se stále topí pevnými palivy či v zastaralém plynovém kotli.

Argument předkladatelů novely zákona je jednoduchý: lidé spalují i odpady a znečišťují ovzduší. Současný stav, kdy se zákon vztahuje jen na firmy a podnikatele, je podle zástupců Moravskoslezského kraje neudržitelný.

„Kvalita ovzduší se v posledních letech nelepší, a to zejména z pohledu jemných prachových částic. To je všeobecně známý fakt,“ tvrdí vedoucí odboru životního prostředí krajského úřadu Tomáš Kotyza.

Ovzduší je podle zástupců kraje znečištěno stále stejně navzdory tomu, že velké podniky dávají značné částky do šetrnějšího vytápění. Proto je nutné, aby úředníci mohli kontrolovat i kotle v bytech a v případě nutnosti nařizovat nápravu stavu a dávat pokuty, tvrdí zástupci kraje.

Úředníci by podle předlohy mohli do domu či bytu přijít na základě ohlášení o zahájení kontroly. Posoudili by, a to i na základě prohlídky popela, čím lidé topí.

„Prvním důkazem, že nebylo spalováno palivo schválené výrobcem spalovacího zařízení, bude přítomnost hřebíků, šroubů, zbytků plastů, lepenek a podobně,“ tvrdí autoři novely. Podle odhadů ministerstva se tento problém týká zhruba 700 tisíc domácností v republice, které stále topí uhlím nebo dřevem v kamnech nebo kotlích.

Podle Tomáše Kotyzy je ministerstvo životního prostředí, které připravuje zcela nové znění zákona o ochraně ovzduší, iniciativě moravskoslezských úředníků nakloněno. „Pokud by se podařilo novelu prosadit, mohla by tato praxe fungovat v rámci moravskoslezského kraje už v příštím roce,“ dodal Kotyza.

Nový zákon by pak kontroly umožnil od roku 2013 nejprve u kotlů na tuhá paliva a poté by došlo i na kotle plynové. Autoři nového zákona navrhují povinnost provozovatelů drobných zdrojů znečištění nechat dělat jednou za dva roky měření účinnosti spalování a množství vypouštěných látek a kontrolu komínů.

Povinnost by se týkala kotlů na pevná paliva od výkonu 15 kilowattů a kotlů na plynná a kapalná paliva od 11 kilowattů. Předkladatelé uvádějí, že jedno měření stojí kolem tisícikoruny.

Současná legislativa možnost takovéto kontroly značně komplikuje, resp. nechává na libovůli majitele domu. Ten kontrolory může, ale nemusí do domu vpustit. A neexistuje síla, která by mu nařídila, aby to udělal. A právě to chtějí autoři novely zákona odstranit.

„Novela zákona o ochraně ovzduší samozřejmě počítá s tím, že by pracovníci obecních úřadů měli právo zkontrolovat vám zdroj, kterým vytápíte dům a podrobit jej testu, zda je ekologicky vyhovující,“ tvrdí Tomáš Kotyza.

Předkladatelé jsou přesvědčeni o tom, že jejich předloha neporušuje ústavní právo na nedotknutelnost obydlí. Poukazují na to, že výjimky může dovolit zákon, pokud je to nutné pro ochranu života nebo zdraví lidí a ochranu práv druhých. „Vstup do obydlí za účelem ochrany ovzduší je považován za nezbytný jak z důvodu ochrany zdraví osob, tak z důvodu ochrany práv druhých, neboť každý má právo na příznivé životní prostředí,“ dodávají autoři novely zákona.

Chceme vidět kotel!

Dostat se dnes do kotelny soukromého rodinného domu bez souhlasu majitele nelze. Výjimkou jsou případy, kdy lidé dostali od obce dotaci na zřízení nového, ekologického zdroje vytápění, tedy zpravidla na pořízení plynového kotle, vyvložkování komína a další potřebně věci s tímto spojené.

„Ovšem i v těchto případech už jsme se setkali s tím, že se zjistilo, že dotyčný netopí výhradně deklarovaným ekologickým zařízením, a musel tedy vrátit dotaci. Přesto řekl kontrolorům, že ušetřil. Zejména po zdražení plynu v minulých letech takto situaci řešilo mnoho lidí a zprovoznili staré kotle na uhlí nebo dřevo. Topili neekologicky, ale levněji,“ přiblížila mluvčí karvinského magistrátu Šárka Swiderová.

Podle ní je to celé o zodpovědnosti lidí vůči sobě, prostředí, ve kterém žijí a budoucím generacím. „Dokud si tohle neuvědomí, za současné legislativy s nimi nic neuděláme,“ dodala Swiderová.

Podle ní jde dnes jen velmi těžko byť jen odhadnout, kolik takovýchto případů ve městě je. Stejně v této souvislosti hovoří i mluvčí havířovského magistrátu Jana Pondělíčková.

V Bohumíně došla situace tak daleko, že 10 let platnosti vyhlášky, jež zakazovala používání méně hodnotných paliv pro topení v rodinných domcích, zastupitelé nařízení zrušili. „Bohužel nepřinesla patřičný efekt a existovala jen na papíře, prakticky jsme ji až na pár výjimek vůbec nepoužili,“ potvrdila mluvčí Bohumína Lucie Balcarová.

Tomáš Januszek+ČTK