„Ochrana měkkého těla ale nebyla hlavní funkcí schránky. Jelikož byla vyplněna plynem, mohl se hlavonožec s její pomocí vznášet ve vodě a plavat,“ popsal paleontolog opavského muzea Martin Hanáček. Pojmenování amoniti pochází z úst přírodovědce Pliniuse staršího z počátku našeho letopočtu. To on je nazval ´rohy boha Amóna´. Mnoho nálezů pochází z Ostravska a Opavska. Nejbohatší lokalitou je na severní Moravě Štramberk. Výstavu je možné navštívit až do konce června ve výstavní síni na Masarykově náměstí v Karviné.
Nepřehlédněte:
Bytová družstva se ocitla v pasti. Neplatiče již nemohou vyhoditMuzeum ve Fryštátě obsadily zkameněliny
Karviná - Hlavonožci zvaní amonitovy rohy zdobí v současnosti muzejní síň v Karviné-Fryštátě. Měkká těla dnes již vymřelých dravých mořských tvorů tvořila spirály – a právě ty je dodnes možné najít v usazeninách.
Kliknutím zvětšíte
Vystavené zkameněliny
|
Foto: Tomáš Januszek