Jen v okrese Karviná je v katastrofálním stavu deset objektů. Zemědělský dvůr v Dolní Lutyni, zámek v Chotěbuzi, těžní věže, komíny, kočárovna, strojovna a další inventář dolů Austria, Gabriela, Jindřich, Habsburk/Pokrok/Fučík 1, Alpinenschacht (Václav/Čs. Pionýr) v Karviné, Petřvaldu a Orlové, kostel svaté Barbory v Karviné-Loukách, zámek v Rychvaldě a kaple Pustynia v Bohumíně.

Ve velmi špatném stavu je například zámeček v Chotěbuzi. Jeho vlastník, obec, na opravu v hodnotě zhruba 150 milionů korun peníze nemá, investora shání zatím marně. Obec nabízí zámek alespoň na veletrzích investičních příležitostí.

„Kdybychom neměli naději na nějakou nápravu, nic bychom nedělali. Alespoň se ale snažíme, aby se něco dělo,“ řekl Martin Pinkas.

Některé památky naopak čeká oprava, jako třeba zámek v Rychvaldu. Jeho noví vlastníci, manželé Šmírovi, již s podobnými rekonstrukcemi památkových objektů v regionu mají zkušenosti.

„V minulosti jsme již opravovali například bývalé fojtství v Kozlovicích, starý mlýn ve stejné obci nebo roubená stavení ve Štramberku,“ uvedl Pavel Šmíra. V zámku v současné době probíhá čištění, údržba a zastřešení. „Naše představa o využití objektu zatím není konkrétní,“ dodal Šmíra.

Část ohrožených památek vlastní státní podnik Diamo, jehož úkolem je zahlazování následků hornické činnosti. „Na území okresu Karviná spravujeme bývalý Důl Barbora a Důl Pokrok (Fučík 1), kde se nacházejí památky,“ uvedl Libor Jalůvka ze společnosti Diamo.

„Památky v daných místech nabízíme k dalšímu využití, ať už formou prodeje, pronájmu nebo v případě zájmu obce bezúplatný převod do vlastnictví. Zpřístupnění veřejnosti se pod naší gescí nechystá a bourání památek rovněž ne,“ doplnil Jalůvka. Prodej těžní budovy s věží v areálu Pokrok je podle jeho informací předpokládán v roce 2011.

Do doby, než o objekty projeví někdo zájem, provádí na nich vlastník nejnutnější údržbu. Otázka je, zda v době, kdy o ně někdo projeví zájem, budou ještě vůbec stát.

„Místní nepřizpůsobiví občané vnikají do oplocených areálů a devastují a rozkrádají nám svěřené kulturní památky. Fyzická i elektronická ostraha v obou areálech, přestože není v boji s těmito osobami vždy účinná, nás ročně stojí miliony korun. Určitě by se daly účelnějí využít,“ říká Jalůvka.