Kniha je koncipována jako příběh města na levém břehu řeky a je rozdělena do šesti časových období. „První mapuje dobu do roku 1918, další se soustřeďuje na rozdělení Těšínska a vznik města Český Těšín, tedy léta 1918 až 1920. Třetí sleduje budování nového města v období 1. Československé republiky, pak přichází na řadu období od Mnichova k II. světové válce a k osvobození, předposlední se soustřeďuje na poválečnou obnovu, omezení demokracie a období totalitního systému, poslední přibližuje léta od sametové revoluce až k dnešku,“ říká David Pindur, zástupce ředitele Muzea Těšínska, který je jedním ze spoluautorů.
Publikace obsahuje 350 ikonografických snímků, jež jsou opatřeny rozsáhlými popisky. Nejvíce fotografií pochází z archivu Henryka Wawreczky, další ze sbírkových fondů Muzea Těšínska a také od soukromých osob. Drtivá většina z nich dosud nebyla publikována. Některé jsou naprostým unikátem a snad nejkurióznějším snímkem je synagoga ve Vrchlického ulici, která byla spálena nacisty.
„Tu fotku jsem měl deset let ve svém archívu a nevěděl jsem, jestli je to synagoga v Alšově nebo Vrchlického ulici. Těsně před tím, než kniha měla jít do tisku, jsem v muzeu v polské části města náhodou potkal člověka, který si tuto synagogu pamatoval a poznal ji. Potvrdil mi to i další zdroj,“ říká Henryk Wawreczka.
Pokud pomineme reduty, nejstarší snímek pochází z roku 1880 a jedná se o první dvoupatrový dům na Saské kupě. Dnes ho hyzdí jeho sytě růžová barva fasády. K velmi vzácným patří dosud nepublikovaný snímek interiéru dřevěné kaple na Kontešinci, která po rozpadu Rakousko-uherské monarchie dočasně sloužila jako útočiště českobratrského evangelického sboru. Především z období po roce 1948 je v knize celá řada dosud nepublikovaných snímků. Je to například příjezd a odjezd okupačních vojsk z roku 1968, prvomájové průvody s alegorickými vozy, generální stávka v listopadu 1989 apod.
„K nevšedním patří třeba snímek Leonida Iljiče Brežněva v teplákové soupravě, který byl v Českém Těšíně 22. února 1973 s Vasilem Biľakem,“ uvádí David Pindur „anebo bulharského cara Ferdinanda na nádraží v Těšíně 11. února roku 1916.“
Kromě toho zdobí knihu rovněž fotografie slavných návštěv Těšína: Tomáše Garrique Masaryka, Antonína Benjamína Svojsíka, Jerzyho Buzka, Václava Havla, Václava Klause a Lecha Kaczyńského před jeho tragickou smrtí.
Publikace vyšla dvojjazyčně v češtině a polštině, resumé je také v němčině a angličtině.
EMILIE ŚWIDROVÁ