VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Citlivá čidla sledují pohyby země v hornickém regionu

Karvinsko - Mezi největší hrozby dobývání uhlí patří důlní otřesy, které způsobují závaly a mnohdy mají na svědomí i životy havířů. Ti jsou při práci v podzemí na drobné projevy masy horniny nad hlavou zvyklí, před mohutnějšími ale nemají šanci.

1.1.2010
SDÍLEJ:

Báňští záchranáři. Ilustrační snímek. Foto: Libor Běčák

Společnost OKD proto věnuje již od poloviny sedmdesátých let maximální pozornost protiotřesové prevenci. Na počátku devadesátých let zahájila společnost Důlní průzkum a bezpečnost Paskov (DPB) monitorování otřesů pomocí seizmických stanic umístěných v celém dobývacím revíru.

Stanice jsou nenápadné malé domečky připomínající zahradní chatky. Uvnitř všehovšudy nic není, pouze vrt do hloubky 30 metrů, který končí v pevném podloží. Ve vrtu je snímač, který zaznamenává otřesy. Data jsou pomocí vysílače posílána do centra DPB v Paskově. Tam je zkušení technici zpracovávají a vyhodnocují.

„Jednotlivé doly investují ročně do protiotřesové prevence desítky milionů korun z vlastních zdrojů, celkově tak OKD investuje každý rok stovky milionů korun,“ řekla mluvčí těžební společnosti Věra Breiová.

Přes veškerá opatření není v silách člověka a jeho techniky předvídat všechny otřesy. „Geofyzikální metody jsou v revíru používány zhruba 30 let a jsou pro ně zpracovány metodické postupy pro provádění, vyhodnocování i interpretaci měření. Některé používané metody jsou ve srovnání se světem ojedinělé. Ze získaných údajů dokážeme vyhodnotit rizika a reagovat na ně. Ne vždy je to ale možné,“ vysvětlil náměstek ředitele DPB pro geologii a bezpečnost dolů Georges Takla.

Jak vzniká důlní otřes?
Důlní otřes je jev, který vzniká při prudkém uvolnění napětí vrstev horniny. Podle hloubky epicentra (ohniska) se různou intenzitou projevuje v důlním díle. Zvlášť silné otřesy jsou pociťovány občany na povrchu.

Snažíme se horníkům zajistit maximální bezpečí, říká náměstek ředitele společnosti OKD, DPB, a. s. pro geologii a bezpečnost dolů Georges Takla.

Neodmyslitelnou součástí těžby černého uhlí v Ostravskokarvinském revíru je nepřetržité monitorování pohybu horského masivu. To provádí společnost OKD, DPB, a. s. v Paskově. O podrobnostech získávání a využití těchto cenných dat hovoří náměstek pro geologii a bezpečnost dolů Georges Takla.

* Jaká je historie monitorování otřesů?

Vůbec první otřes byl zaznamenán v roce 1912 v podzemí Dolu Hohenegger, tedy tam, kde je dnešní šachta Barbora na Karvinsku. Právě v této lokalitě bylo prováděno historicky první sledování seizmicity při otřesech. Bylo to v roce 1976. Čidlo bylo umístěno v suterénu transformátorovny. Data se sbírala každý den, kdy musel pracovník nehledě na panující počasí vyměnit v záznamovém přístroji roli papíru a výsledky doručit k vyhodnocení. Tehdy zaznamenaná data jsou stále v našem archivu.
Postupem doby se měření zdokonalovalo až do dnešní podoby. Přibývalo měřicích stanovišť a používaly se modernější přístroje pro měření i vyhodnocování. Přenos dat je dnes bezdrátový.
O důslednějším monitorování důlních jevů bylo rozhodnuto v roce 1983, kdy došlo na Dole ČSA v Karviné k dosud nejsilnějšímu otřesu s tragickými následky. Na základě vědecké expertizy a usnesení tehdejší vlády začal být budován seizmický polygon, který tvoří regionální síť seizmick ých stanic, radiový systém přenosu dat a vyhodnocovací centrum v Paskově. První stanice byly uvedeny do provozu v roce 1989. Dva roky pak trval zkušební provoz.

*Jak probíhá samotné měření?

Každý činný důl má svou lokální síť převážně podzemních seizmických stanic. Ty jsou vybaveny snímači a registrační aparaturou. Kromě toho je regionální síť seizmického polygonu tvořená sedmi povrchovými seizmickými stanicemi a třemi důlními stanicemi. Snímače jsou umístěny v třicetimetrových vrtech a zaznamenávají vertikální a horizontální šíření seizmických vln. Další povrchová stanice je ve speciální štole.
Zaznamenaná data jsou nepřetržitě přenášena do vyhodnocovacího centra v Paskově. Tam se za pomoci speciálních počítačových programů zpracovávají a vyhodnocují.

* K čemu získané údaje slouží?

Účelů je několik. V prvé řadě jde o bezpečnost důlních pracovníků. Na základě vyhodnocených údajů se provádějí opatření. Přesně řízenými trhacími pracemi (odstřely) se uvolňuje napětí horniny ve sloji nebo nadloží. Zaznamenaná data mohou sloužit i při posuzování škod způsobených na stavbách na povrchu. Ze získaných hodnot dokážeme zjistit přibližné epicentrum otřesu. To určujeme porovnáním dat z jednotlivých stanic, v jakém čase a intenzitě seizmické vlny byly zaznamenány.

* Můžete na zjištěné nebezpečí reagovat?

Samozřejmě. Když naše středisko vyhodnotí získané údaje jako rizikové, neprodleně jsou informována pracoviště na šachtách. Ta jsou oprávněna přerušit veškerou práci a evakuovat ohrožené zaměstnance. Pak se provádějí práce na zabezpečení díla.
Význam geofyzikálních metod je především v takzvané průběžné prognóze vzniku otřesů, při posuzování napěťo-deformačního stavu v horském masivu, na který mají vliv jak geologické podmínky, tak dřívější i současná hornická činnost. Smyslem průběžné prognózy je zjišťovat v konkrétní oblasti nebezpečné či bezpečné stavy, posuzovat jejich vývoj, zda pravděpodobnost nebezpečí roste nebo klesá, operativně doporučit nasazení aktivních a pasivních prostředků prevence a posoudit jejich účinnost.

Autor: Libor Běčák

1.1.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Na dveřích karvinských domů se objevují tyto letáky.

Strážníci se distancují od letáků, které mluví o prevenci

Čivava na místě, kam dopadla po vyhození z okna.
1 3

Kvůli zabité čivavě si Skoupý za Havířov už nekopne

Novozélanďan jede po válečných stopách svého otce

Český Těšín, Bohumín - Přiletěl až z druhé strany zeměkoule, aby se na kole vydal napříč celým Českem až do Bavorska po trase, kudy před dvaasedmdesáti lety šel jeho otec coby válečný zajatec takzvaný Pochod smrti.  

Záhada vyřešena: Konstrukce před nádražím je skutečně stojan na kola

Modrá kovová konstrukce přivázaná řetízkem k zábradlí před halou havířovského vlakového nádraží je stojan na jízdní kola a dali ho tam pracovníci Českých drah. Na žádost majitele stanice a města byl odstraněn.

Užili si dovolenou i festivaly. Teď už krajští lídři vyhlížejí volby

/ANKETA, KANDIDÁTKY PRO VOLBY 2017/ Volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční 20. a 21. října, do včerejška ale musely strany podat své kandidátky. Kdo jsou lídři v Moravskoslezském kraji a jak v létě nabírali síly do předvolebních soubojů?  

Havířovští senioři se hlásili na dotovanou rekreaci

Havířov Na tři turnusy vyšle letos na podzim havířovská radnice seniory do Jeseníků.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení