VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Poláci na českém Těšínsku se šikují před sčítáním

Těšínské Slezsko /AKTUALIZOVÁNO/ – Zástupci polských organizací vyzývají své krajany, aby se v březnovém sčítání lidu hlásili k polské národnosti.

20.1.2011
SDÍLEJ:

České i polské názvy obcí se objevují na místních silnicích čím dál častěji. Vedle Českého Těšína už mají toto označení i Horní Suchá, Albrechtice a nově také Chotěbuz.Foto: Tomáš Januszek

Hlavním důvodem je zachování výhod, které pro dostatečně početnou národnostní menšinu zaručují zákony. Polákům jde o zachování polských škol, polských cedulí s označením úřadů, zastávek, názvů obcí a ulic nebo podporu kulturní a společenské činnosti.

O tématu soužití více národností čtěte také v Souvisejících článcích

Poláci žijící na českém území, především v tzv. Zaolzí, už mezi sebou rozjeli osvětovou kampaň. Vyzývají všechny krajany, aby se za svou národnost nestyděli a ve formulářích se k ní hrdě hlásili.

Z výsledků posledního sčítání lidu, které se konalo v roce 2001, vyplynulo, že k polské národnosti se v České republice přihlásilo 51 968 lidí. V přepočtu na všechny obyvatele země to je jen zanedbatelné množství nedosahující ani jednoho procenta. Na Těšínsku jsou však obce, kde je polská menšina velmi významná a počítá se v desítkách procent. V Hrádku to před 10 lety bylo až 43 procent.

Jak však dokládá statistika lidí s cizím státním občanstvím, počet Poláků v Moravskoslezském kraji se trvale snižuje, zatímco například Slováků či Vietnamců přibývá. Zatímco v roce 2007 žilo v kraji 6 509 Poláků, o dva roky později jich bylo o 1 036 méně. Nejvíce Poláků žije v obcích okresu Karviná, kde jich statistici ke konci roku 2009 napočítali 3 535. Slováků bylo v kraji 6 556, z toho na Karvinsku 1 900. Lidí hlásících se k jiné národnosti je více. Informace o obyvatelích ČR s polskou národností čtěte na stránkách Českého statistického úřadu.

Národnostní konflikty jsou minulostí
Přes hranici to občas jiskřilo. O území se vedla i Sedmidenní válka. Padlí vlastenci byli při konfliktech na obou stranách. Dnes je situace zcela odlišná. Státní hranice je v rámci Shengenského prostoru spíše formální. Mladí lidé se považují za Evropany. Jen málokdo třeba dokáže určit, kudy vedou hranice mezi Čechy, Moravou a Slezskem.

Právě s ohledem na klesající počet Poláků v regionu mají představitelé jejich zájmových organizací velký a opodstatněný zájem, aby se při letošním sčítání lidu ke své národnosti přihlásili. Kolonka pro vyznačení národnosti je ve formuláři prázdná a záleží na každém jednotlivci, co do ní napíše.

Ne vždy přitom měli lidé takovou svobodnou volbu. Jak uvádí Český statistický úřad, po celou dobu Československa nebylo vůbec přihlíženo například k moravské ani slezské národnosti. Moravané a Slezané byli automaticky započítáni mezi Čechy.

S jakými národnostními menšinami se v ČR počítá
V České republice je 12 oficiálně uznaných národnostních menšin. Jedná se o bulharskou, chorvatskou, maďarskou, německou, polskou, romskou, rusínskou, ruskou, řeckou, slovenskou, srbskou a ukrajinskou menšinu. Jejich zástupci jsou členy Rady pro národnosti vlády ČR. Otazníky stále vyvstávají kolem romské národnosti. Ta byla v ČR oficiálně uznána až v roce 1990. Spory se vedou o to, zda Romové splňují kritéria definice národa.

„Dnes už má každý občan právo napsat do formulářů jakoukoliv národnost, ke které se bude chtít přihlásit. Otázka na národnost je uvedena jako jedenáctá na zeleném Sčítacím listu osoby. Tato otázka je dobrovolná a každý má možnost rozhodnout se, zda se bude k nějaké národnosti chtít přihlásit. Národnost je na rozdíl od jazyka nebo občanství otázkou pocitu a je na každém z nás, jestli budeme chtít do formulářů tento pocit uvést,“ vysvětluje místopředseda ČSÚ Stanislav Drápal s tím, že bude možné uvést jednu národnost, dvě národnosti, a nebo neuvést národnost žádnou.

Práva vyplývající z početního zastoupení v obcích
Pokud se při sčítání lidu přihlásí v konkrétní obci více než 10 % obyvatel k jiné než české či moravské národnosti, obec musí povinně zřídit výbor pro národnostní menšiny, který je poradním a iniciativním orgánem zastupitelstva.
Obec je také povinna zajistit vyučování v jazyce národnostní menšiny, včetně maturitní zkoušky.
Národnostní menšiny mají také právo si prosadit nárok na svůj jazyk například při označení názvů úřadů, škol, obcí, ulic, zastávek, volebních místností a dokumentů nebo pozvánek na zasedání zastupitelstva.

ANKETA: K jaké národnosti se hlásíte?

Igor Daník,
45 let, Karviná:
„Mám slovenskou národnost. Všichni moji předci jsou Slováci a také žijí na Slovensku.“

Alexej Fejfar,
69 let, Karviná:

„Jsem Slovák. Také moje manželka pochází ze Slovenska. V minulosti jsme se tady přestěhovali.“

Zdeněk Pavlíček,
63 let, Karviná:

„Mám českou národnost. Ale je možné, že mí vzdálenější předci měli polskou národnost, protože se psali s W a CZ.“

Miroslav Sobotka,
58 let, Karviná:

„Hlásím se k české národnosti. Celá moje rodina pochází z jižní Moravy, a co vím, tak jsme ani neměli žádné předky jiné národnosti.“

Anna Tordayová,
68 let, Karviná:

„Já mám českou národnost, ale můj manžel pochází ze Slovenska.“

Anketu připravil David Gorgol

Autor: Libor Běčák

20.1.2011
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Na dveřích karvinských domů se objevují tyto letáky.

Strážníci se distancují od letáků, které mluví o prevenci

Čivava na místě, kam dopadla po vyhození z okna.
1 3

Kvůli zabité čivavě si Skoupý za Havířov už nekopne

Novozélanďan jede po válečných stopách svého otce

Český Těšín, Bohumín - Přiletěl až z druhé strany zeměkoule, aby se na kole vydal napříč celým Českem až do Bavorska po trase, kudy před dvaasedmdesáti lety šel jeho otec coby válečný zajatec takzvaný Pochod smrti.  

Záhada vyřešena: Konstrukce před nádražím je skutečně stojan na kola

Modrá kovová konstrukce přivázaná řetízkem k zábradlí před halou havířovského vlakového nádraží je stojan na jízdní kola a dali ho tam pracovníci Českých drah. Na žádost majitele stanice a města byl odstraněn.

Užili si dovolenou i festivaly. Teď už krajští lídři vyhlížejí volby

/ANKETA, KANDIDÁTKY PRO VOLBY 2017/ Volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční 20. a 21. října, do včerejška ale musely strany podat své kandidátky. Kdo jsou lídři v Moravskoslezském kraji a jak v létě nabírali síly do předvolebních soubojů?  

Havířovští senioři se hlásili na dotovanou rekreaci

Havířov Na tři turnusy vyšle letos na podzim havířovská radnice seniory do Jeseníků.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení