Po vzoru ostatních větších měst rakousko-uherské monarchie a zejména z důvodu rozšířené výstavby městských částí na levém břehu řeky Olše i snazší dostupnosti vlakového nádraží se těšínská radnice rozhodla, že nechá vybudovat tramvajovou linku.

Na základě projektu začala v polovině srpna 1910 dílo realizovat vídeňská firma AEG Union. Termín dokončení byl stanoven již na 27. října. Záhy se však zjistilo, že pokládané kolejnice o rozvoru 1 000 mm nesplňují požadované parametry, a proto si obyvatelé na vytoužený provoz tramvají ve městě museli počkat až do února následujícího roku.

Slavnostní zahájení provozu tramvajové dopravy v Těšíně proběhlo v neděli 12. února 1911 dopoledne za účasti členů městské rady, státních úřadů a pozvaných hostů. První tramvaj vyjela hodinu po poledni a tento výjimečný okamžik si nenechalo ujít několik stovek těšínských obyvatel - do nedělního večera se prodalo 4 tisíce jízdenek.

Dva kilometry, 11 zastávek

Tramvajová trať měřila 1 793 metrů a vedla od vlakové stanice na Nádražní ulici. Poté tramvaj odbočovala na Hlavní třídu a po mostě Družby pokračovala do centra města ulicí Hlubokou (polsky Głęboka), dále přes náměstí až ke křižovatce ulic Vyšní Brána (p. Wyższa Brama) a Bílská (Bielska). Tramvajový vůz ujel nejkratší tramvajovou trasu v Evropě, na které bylo 11 zastávek (čtyři na znamení), za 11 minut.

V Těšíně jezdily čtyři obousměrné jedenácti tunové tramvaje od pražské firmy Františka Ringhoffera s motory AEG o výkonu 22 kW. Sedělo se v nich na dřevěných lavicích, přičemž celková kapacita byla 18 míst k sezení a 12 ke stání. Papírové jízdenky pro dospělé stály 14 haléřů a pro děti šest.

Konec už za 10 let

Zvyšující se oblíbenost tohoto dopravního prostředku v Těšíně vedla představitele města k rozhodnutí, že bude žádoucí v budoucnu rozšířit trať dále do sousední obce Svibice. Plánovalo se rovněž vybudování tramvajové linky z Fryštátu až do Třince.

Slibně se rozvíjející „život“ tramvají v Těšíně ukončilo rozhodnutí mezinárodní komise v Paříži z 28. července 1920, která rozdělila Těšínské knížectví mezi Československo a Polsko.

Hranice, tvořená řekou Olší, tak oddělila historické centrum od levobřežního předměstí, kde začalo vznikat samostatné město Český Těšín. Zdlouhavé celní kontroly, zvyšující se cena jízdenek a spory o označení tramvají způsobily, že byl 2. dubna 1921 provoz zrušen. Vozy se prodaly do Bílska a Lodže a po deseti letech tak těšínské ulice nadobro opustil zvuk cinkajících tramvají. Slavnou éru dnes připomíná pamětní deska na budově bývalé vozovny na ulici Dojezdová (p. Dojazdowa).

RADIM JEŽ
Autor je historik
Muzea Těšínska