Po několika letech mravenčí práce se na zdech kaple u katolického kostela Povýšení svatého kříže v Karviné-Fryštátě objevily gotické fresky ze života svaté Kateřiny a svaté Barbory z 15. století v celé své kráse. Restaurátoři odkryli i části renesančních obrazů. Z původně ´nevinného´ malování kostela se vyklubal historický objev.

„Odkrývání samotné trvalo rok a výsledek je nesmírně cenný. V české části Těšínského Slezska je to jediný malovaný obraz z tohoto období,“ řekla Andrea Čeplá z Národního památkového ústavu v Ostravě.

Na obrazy se přitom přišlo čirou náhodou. Farnost si loni na jaře objednala malování kostela a při přípravných pracích byly nalezeny především v gotické křestní kapli kostela výjevy. „Scény ze života svaté Kateřiny jsou na západní stěně, scény ze života svaté Barbory na stěně východní. Obojí fresky pocházejí z poloviny 15. století,“ řekla Čeplá. Zajímavostí přitom je, že svatá Barbora se patronkou horníků stala až v 18. století, kdy se v regionu začalo těžit uhlí.

Restaurátorské práce v nejstarší části tohoto kostela byly značně náročné. „Vrstvy omítek byly od několika milimetrů až po 10 centimetrů, záleželo, ze kterého jsou období,“ popsala restaurátorka Romana Balcarová. „V případě fresek šlo o mravenčí práci. Na některých momentech jsem odstraňovala nánosy kromě kladívka také dláty nebo lékařskými skalpely. Ty jsme ostřili a brousili, aby se odstranila co nejmenší vrstva a obrazy se neponičily,“ popsala Balcarová.

Fresky přitom zůstanou na zdech kostela takřka v podobě, v jaké jsou nyní. To znamená, že jsou odkryty, byla odstraněna špína a zdi čekají konzervující práce. „Chceme opravit poškození a obrazy scelit, tak aby obraz byl jednolitý. Citlivě bude domalován tak, aby restaurátorské práce nenarušily celkový efekt,“ popsala Čeplá.

Cyklus je o středověké mučednici Kateřině je nejstarším dochovaným freskovým příběhem svaté Kateřiny v republice.

Kostel je běžně přístupný veřejnosti, lešení se sundávalo v minulém týdnu a lidé už chodí do kostela si fresky prohlédnout.