Žijí tady, seznamují se s kulturou a tradicemi naší země. V pátek se sjeli do Českého Těšína. Mladá studentka z Japonska byla překvapena množstvím nejrůznějších barev vlasů. „Líbí se mi na Česko, že vy můžete barvit vlasy. To my v Japonsko nemůžeme. My jedině černý vlasy. Chtěla bych taky červený, ale to my nesmíme,“ posteskla si. Mnoho z nich už obstojně zvládlo češtinuli, je to jazyk nesmírně obtížný.

Studenti z Brazílie si pochvalovali dobré jídlo a naše hezká děvčata. „Třeba ale na Vánoce my nejíme rybu nebo kuře, my jedině krocana. A u nás je pořád horko, tady zase strašná zima,“ vyprávěl osmnáctiletý Fabio z Brazílie. Na otázku, zda se po ukončení výměnného programu někdy vrátí do Česka třeba na dovolenou, přikývl. „Mám tady hodně kamarádů. Podle mě jste vy, Češi, nejsympatičtější národ v Evropě,“ dodal Fabio. Brazilec Henrique, který nyní žije v Českém Těšíně a navštěvuje místní gymnázium, v červenci pojede domů. „S rodinou jsem denně v kontaktu díky internetu,“ říká.

Jedna z organizátorek setkání, Marta Kmetová, v jejíž rodině šestnáctiletý Henrique žije, potvrzuje, že nejtěžší pro českou rodinu a studenta ze zahraničí je vzájemná přizpůsobivost. Ve školách v zahraničí bývá povinné i náboženství a například v Brazílii je ve třídě nejméně 150 žáků. „Ve školách preferují samovzdělávání. Žák si musí hledat informace svépomocí. Učitel v takové třídě musí chodit s mikrofonem, protože ve třídách je nejméně stopadesát žáků,“ vysvětluje Kmetová.