Když dvaasedmdesátileté Karviňačce Miroslavě Křepelkové před rokem a dvěma měsíci diagnostikovali maligní arytmii – život ohrožující nepravidelnost srdeční činnosti – nebyly její vyhlídky vůbec pozitivní. I po instalování přístroje, který ji srdce několikrát měsíčně elektrickými výboji „nastartovalo", trpěla obrovskými bolestmi a ztrátami vědomí.

CyberKnife by mohl pomoci až patnácti pacientům ročně Pacientů, kteří mají problémy se zvládnutím maligních arytmií, je jen v Moravskoslezském kraji zhruba sedmdesát ročně. Většinou jsou vhodnými adepty na standardní léčebný výkon katetrovou ablací, která však u části nemocných selhává. Další možností řešení je otevřený chirurgický výkon na zastaveném srdci, ten ovšem není u velmi těžce nemocných pacientů reálný. V případech, kdy katetrová ablace není úspěšná a nelze případ řešit chirurgicky, může pacientovi s nepravidelným rytmem pomoci právě CyberKnife. Mohlo by jít o sedm až patnáct pacientů ročně.

„Neumíte si představit, jak to bolelo. To byly rány, jako když vás někdo silně udeří do hlavy. Zažila jsem hodně smutných příhod – najednou mi zemřel vnuk i syn a srdíčko to zkrátka nevydrželo," popisuje svůj případ, který ji téměř stál život, paní Křepelková.

Maligní arytmii u dvaasedmdesá­tileté Karviňačky způsobilo ložisko zbytnělé srdeční svaloviny, které změnilo své mechanické a elektrické vlastnosti. Lékařům se jej nepodařilo katetrem zcela odstranit a obrovské bolesti u pacientky dále přetrvávaly.

Srdeční rytmus ji po několika operacích dal do pořádku na přelomu roku až kybernetický nůž CyberKnife v ostravské fakultní nemocnici – jako prvnímu člověku na světě.

Operace trvala hodinu

Při samotné operaci, která trvala zhruba hodinu, museli odborníci Onkologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava (FNO) nejprve sladit pohyb přístroje s pohyblivou zbytnělou srdeční svalovinou.

„Bylo nutné vyřešit nejen to, že se společně s dýchacími pohyby pohybuje i srdce, ale také jsme museli brát v úvahu vlastní pohyby srdečního svalu. Při zaměřování ložiska, které působilo nepravidelnost srdečního rytmu, jsme využili elektrody defibrilátoru, který byl pacientce v minulosti implantován," vysvětlil netradiční postup přednosta Onkologické kliniky David Feltl. Upozornil na to, že ve světě je ozařování pohyblivých částí mimo lebku teprve v rozvoji.

„Byl nám udělen grant, jehož cílem a výstupem má být takzvaná certifikovaná metodika. To znamená ověření toho, že je tato léčebná metoda úspěšná a bezpečná, abychom ji mohli standardizovat a zákrok, který se normálně pohybuje kolem osmdesáti tisíc korun, mohl být hrazen z veřejného pojištění," doplnil přednosta onkologické kliniky s tím, že kybernetický nůž by v Moravskoslezském kraji mohl pomoci zhruba sedmi pacientům se srdeční arytmií ročně.