V regionu chybějí logopedi. Dětem, školám i rodičům

Necelých šest desítek logopedů působí v celém Moravskoslezském kraji.

„Celkem 16 z nich je evidováno na Karvinsku,“ uvedla krajská mluvčí Šárka Vlčková. Ani to ale nestačí, protože školy i rodiče v regionu pociťují výrazný nedostatek lidí s tímto zaměřením.

Výše zmíněných 16 logopedůje ovšem podle ředitelů mateřských škol velmi málo a rozhodně nestačí pokrýt poptávku. „Opravdu jsem tento nedostatek pociťovala. Sama jsem to vyřešila tak, že jsem jednu z našich učitelek poslala na studium právě oboru logopedie. Druhá paní učitelka vystudovala obor, který se zabývá potížemi při učení,“ popsala Dagmara Šostoková, ředitelka Základní a mateřské školy Masarykova v Bohumíně. Jinak by musela velmi často řešit dilema, kam vlastně dítě se špatnou výslovností poslat. „Děti se špatnou výslovností takzvaně odchytáváme při zápisu. Logopedka s nimi pak pracuje, aby se špatné výslovnosti zbavily,“ řekla Šostoková.

Některé děti si totiž přinášejí špatnou výslovnost a malou slovní zásobu již z mateřských školek, respektive z domova, a vstupují s ní i do první třídy, kde by již většina nejmenších školáčků teoreticky měla mluvit a vyslovovat správně.

V Mateřské škole Duha v Orlové mají logopedickou třídu. „I my ale vnímáme, že logopedů je nedostatek,“ řekla logopedická asistentka Marie Hejtmánková.

Hejtmánková přímo ve třídě pracuje, takže vidí, že dětí s problémy řeči je stále více. „Ano, opravdu, mírně jich přibývá,“ potvrdila také Šostoková.

Hodně podle ní záleží na rodině a zázemí. „Nejsem v tomto směru sice odborník, ale myslím, že některým rodičům šišlání a patlání připadá roztomilé, takže v něm děti ještě podporují. Nebo posadí dítě před televizi, dají ho na hlídání a nevěnují se mu,“ popisuje Šostoková.

Podobné zkušenosti mají i v orlovské mateřské škole. „Dnes je taková divná doba, rodiče se dětem zřejmě moc nevěnují, posadí je k televizi, nechají hrát hry na počítači… Podle toho to pak vypadá,“ popisuje Hejtmánková.

Nejvíce problémů mají děti s vyslovováním některých hlásek a celkově opožděný vývoj řeči. Problémem prý ale až tolik není známé „ř“. „To děti klidně mohou začít správně vyslovovat až v sedmi letech,“ dodala Hejtmánková.

Podle rodinné situace a (ne)komunikace pak vypadá řeč dětí, které ještě na začátku školní docházky neumějí mluvit.

Nejlepší by přitom bylo, podchytit špatnou výslovnost ještě v mateřské škole. „Dostali jsme peníze z dotace, takže plánujeme pracovat s dětmi také ve školce. Tu máme hned u školy, takže děti k nám mají blízko už teď chodí na počítačový kroužek, kde se snažíme jejich dovednosti rozvíjet. Právě i ty řečové,“ dodala Šostoková.

Řešení? Kromě lepší komunikace doma by určitě bylo vhodné mít více logopedů. Třeba je to tip pro ty, kdo přemýšlejí o oboru studia…