Města a obce na Karvinsku se dlouhodobě potýkají se zhoršenou kvalitou ovzduší. V řadě vzdělávacích zařízení se proto objevují čističky vzduchu, které by měly školáky i jejich kantory před smogem a prachem uchránit.

Letos v únoru pořídil například Bohumín čtyři takovéto jednotky do ZŠ na třídě Dr. Edvarda Beneše. Takzvané pračky vzduchu za 600 tisíc korun se podle radnice i samotné ředitelky školy osvědčily a město je proto plánuje koupit i pro další městská zařízení.

„Naše škola stojí přímo u cesty, takže větrání s ohledem na hluk a znečištění není vhodné. Čističky si chválí učitelé i žáci, kteří rozdíl poznají, už když vejdou do třídy,“ vysvětlila ředitelka školy Barbora Bolcarovičová. „Čističky navíc umí regulovat i množství oxidu uhličitého, který má vliv na únavu,“ doplnila ředitelka, podle níž účinnost prokázalo i školní měření.

Tzv. pračky vzduchu pořídila do všech mateřských škol před lety také karvinská radnice. Přístroje za necelých 400 tisíc korun byly nainstalovány do všech místností, kde si děti hrají nebo spí. „Už ráno, když přijdeme do třídy, je vzduch čerstvější. Když pak přístroje čistíme, je tam ten usazený prach a špína jasně vidět. Pro nás čističky rozhodně mají význam,“ shodují se ředitelé karvinských školek.

Podle mluvčí Českého Těšína Doroty Havlíkové by se podobná zařízení měla v nejbližší době objevit také ve dvou tamních mateřinkách. „Do Mateřské školy Okružní budou nainstalovány čtyři rekuperační jednotky za více než 700 tisíc korun. Příští rok pak uvažujeme o centrální jednotce do Hornické mateřinky,“ říká Havlíková.

Do nákupu se přitom některá vzdělávací zařízení pouštějí i bez finanční pomoci měst. Například v Havířově si vybrané mateřinky pořídily pračky vzduchu takříkajíc z vlastní kapsy. V rychvaldské základní škole pak využili nadační příspěvek.

„Ovzduší na Karvinsku je trvale špatné, hlavně v období zimních inverzí trápí velkou část dětí nemoci dýchacích cest a nejrůznější respirační choroby. Nové čističky by měly proti tomuto problému bojovat,“ vysvětluje Jana Jemalová, které se finanční příspěvek pro zdejší základní školu podařilo získat. Podle ní by měly být tzv. pračky vzduchu v provozu během dopoledních hodin v jedné z velkých tříd, odpoledne pak ve školní družině.

ALESPOŇ CHVÍLI NA ČISTÉM VZDUCHU?

Mezi lékaři se však názory na užitečnost těchto přístrojů různí. Podle některých má význam i krátkodobý pobyt v místnosti s čistým ovzduším, podle jiných je tento přístup nedomyšlený.

„Čističky by musely být všude ve třídách, na chodbách, v tělocvičně a také v domácnosti dětí. Takhle je to jen mrhání penězi,“ vysvětluje jedna z karvinských dětských lékařek, která si nepřála být jmenována.

Její slova potvrzuje i Pavel Buzek, starosta Dolní Lutyně, kde bývají běžně naměřeny nejvyšší hodnoty smogu v regionu. „Zakoupení čističek vzduchu do škol jsme v minulosti zvažovali, ale lékaři nám tento nápad rozmlouvali. Když pak totiž děti vyjdou do venkovního prostředí, je to pro ně ještě horší,“ nechal se před časem slyšet starosta.