Prvenství si drží i v pracovních nemocech. Podle mluvčí Nemocnice Podlesí Radky Miloševské Moravskoslezský kraj dlouhodobě zaznamenává nejvíce případů týkajících se nemocí z povolání.

„Je to ovlivněno počtem pracujících v kraji, počtem rizikových pracovišť a strukturou průmyslu. Hornictví, hutnictví, kovovýroba a podobně," vysvětlila primářka oddělení nemocí z povolání Nemocnice Podlesí Marie Bartnická.

Dodala, že za posledních pár let se situace výrazně zlepšila. Přispěly k tomu nové technologie a pracovní postupy. Každá profese je zařazena do jedné ze čtyř rizikových kategorií podle velikosti rizikového faktoru. Mezi nejzávažnější faktory patří hluk, práce s vibrujícími nástroji, nadměrná zátěž horních končetin, pracovní poloha, zraková zátěž nebo tepelná zátěž.

Nejrozšířenější nemocí z povolání je v Moravskoslezském kraji onemocnění horních končetin z vibrací a nadměrné zátěže. Postiženy jsou především cévy, nervy, kosti, klouby a svaly.

Na druhém místě se drží onemocnění plic způsobené nadměrnou prašností v dolech u horníků, ve slévárnách u slévačů, dále na koksovnách a v jiných prašných provozech.

NEMOC Z PRÁCE HROZÍ DĚLNÍKŮM I DOJIČKÁM

Svalová námaha a následné onemocnění rukou postihuje u žen nejčastěji dojičky, lisařky, elektronavíječky a kuchařky. U mužů horníky, kteří rubají, brusiče, cídiče odlitků, pracující s pneumatickým kladivem, pneumatikami, utahovačkou a jinými vibrujícími nástroji a zařízeními.

„Příčinou je nadměrná zátěž svalů předloktí, útlak v zápěstí, které pak tlačí na nerv," popsala problémy Bartnická.

Rizikové povolání je i práce ve zdravotnických zařízeních. Zaměstnanci přicházejí do styku s různými infekcemi a toxickými látkami. Mnohé nemoci z povolání také vznikají v důsledku čisticích prostředků nebo dráždivých látek ve vzduchu, které mohou při vdechování způsobit bronchiální astma a při dotyku ekzémy.

LETOS PROSTONALI PŘES 4 A PŮL MILIONU DNÍ

Kromě nemocí z povolání trápí lidi z Moravskoslezského kraje i jiná onemocnění. Se 4 miliony a 705 tisíci prostonanými dny za první půlku letošního roku se řadí celorepublikově na první místo. Druhý s necelými 4 miliony je Jihomoravský kraj.

Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení „Celkově jsme zaznamenali u lidí z Moravskoslezského kraje 94 220 pracovních neschopenek a průměrná délka léčení byla 49,94 dnů," upřesnila informace mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jana Buraňová.

NA KARVINSKU SE HODNĚ MARODÍ

V průměru marodili lidé na Karvinsku 45,46 dne. Nejčastějším důvodem nemocenské byly nemoci dýchací soustavy, na druhém místě pohybové soustavy a pak akutní infekce dýchacích cest.

V karvinském okrese onemocnělo více mužů než žen. Celkově jich s neschopenkou skončilo 20 999. Žen bylo 9 921. „V oblasti Karviná lidé za první půlku roku prostonali 954 639 dnů," dodala Buraňová. Nejčastěji doma zůstali lidé ve věku 40 až 49 let.

Nikol Sikorova, Tomáš Januszek