Přestože i nejvyšší soudní instance v zemi už dříve v několika případech rozhodly, že i městské společnosti, do jejichž vedení si radnice volí své politické zástupce, jsou veřejnými institucemi, a proto podléhají zákonu o svobodném přístupu k informacím, právní oddělení havířovského magistrátu dospělo k názoru, že v případě Městské realitní společnosti (MRA) tomu tak není.

Jak Deník informoval, audit nechal vypracovat jednatel MRA Róbert Masarovič (ANO), aby si ověřil své podezření, že za minulého vedení nebylo hospodaření v pořádku. O obsahu auditu Deník průběžně informuje, protože ho získal ze svých vlastních zdrojů. Oficiální získání dokumentu totiž bylo zamítnuto.

„MRA hospodaří s vlastními prostředky, které získala svou vlastní podnikatelskou činností a charakterem své činností. Právník MRA magistrátu potvrdil, že odměna za provedení forenzního auditu byla uhrazena z nákladů společnosti a nebyla uhrazena z účtu hospodářské činnosti," vysvětluje v odůvodnění zamítnutí žádosti tajemník magistrátu Milan Menšík.

MRA přitom byla založena městem, které je jejím jediným vlastníkem. Veškerý majetek a také hospodářské zisky jsou města, kterému se za své hospodaření zodpovídá.

S tímto názorem souhlasí také primátor Havířova Daniel Pawlas (KSČM). „Já bych s vydáním a zveřejněním auditu neměl žádný problém. Jde o městskou společnost, o jejíž hospodaření se obyvatelé města samozřejmě zajímat mohou a mají na tyto informace právo," řekl Pawlas, který však nemůže předjímat konečné rozhodnutí správních orgánů.

ANO pro a proti

Paradoxem je, že na potíže s poskytováním informací z městských společností před posledními komunálními volbami upozorňovalo hnutí ANO.

„Hnutí ANO jako politický subjekt, jehož hlavní ideou je zajištění hospodárného nakládání s veřejnými prostředky, prosazuje aplikaci informačního zákona na všechny, ve kterých má většinový vlastnický podíl. Samozřejmě, že zákon pamatuje na výjimky, které informace nelze sdělit. Ale tam, kde jsou vynakládány prostředky daňových poplatníků, kde je využíván k podnikání majetek města, nebo jsou zajišťovány veřejné služby občanům, nehodláme žádné informace tajit," zveřejnilo hnutí na svých stránkách.

Celé znění si přečtěte v článku: Průlomový rozsudek: městské firmy musí sdělovat informace podle informačního zákona

Po volbách se ale situace zjevně obrátila, když lidé ze stejného hnutí tyto informace tají.

„Jsme vázáni podmínkami se zpracovatelem auditu, kdy tento dokument není určen ke zveřejnění," vysvětloval na zasedání zastupitelstva jednatel MRA Masarovič, který byl do vedení firmy dosazen právě jako politický zástupce hnutí ANO.

Dalším paradoxem však je, že audit společnost MRA předala městu, byl předán také všem členům městské rady a také koaličním i opozičním zastupitelům, kteří si o něj požádali. Tímto způsobem se stal audit de facto veřejným dokumentem, protože s ním může libovolně disponovat několik desítek lidí.

Na základě dřívějších rozsudků Nejvyššího správního soudu se dá očekávat, že město nakonec bude povinno dokument vydat. Krajský úřad by se v odvolacím řízení, které Deník inicioval, měl řídit rozhodnutím vyšších instancí.

Stejnými rozsudky argumentovalo také hnutí ANO u jiných kauz, kde se domáhalo informací u městských společností v Olomouci nebo Liberci. „Krajský soud rozhodl o povinnosti žalované společnosti informace poskytnout," stvrdili zástupci Hnutí Ano výsledek své snahy získat informace od městských obchodních společností.

Havířovské Hnutí ANO se přitom nemá za co stydět. Auditoři odhalili, že za minulého vedení byla společnost vedena velmi nehospodárně. MRA měla dokonce parazitovat na magistrátu, kterému účtovala zvláštní přirážku. Někteří zastupitelé a radní podle nich byli ve střetu zájmu, kdy sobě nebo svým příbuzným a známým přihrávali zakázky na opravách bytů.

Trestní odpovědnost jednotlivých aktérů však nyní posuzuje krajský policejní vyšetřovatel a státní zástupce. V případu se stále provádějí výslechy, aby byla prokázána konkrétní míra zavinění. Jak Deník informoval, podle nejpřísnějšího paragrafu zneužití pravomoci úřední osoby by v případě odsouzení hrozilo až 12 let vězení.

Jednu oběť přitom kauza MRA už má. Bývalý provozně-technický náměstek ředitele společnosti Pavol Jantoš (ČSSD), který o sporných zakázkách rozhodoval, před několika dny rezignoval na post zastupitele.