„Máme za to, že déle již nelze odkládat řešení problémů, které se v posledních letech nakumulovaly. Pro mnohé pacienty v tomto regionu je téměř nemožné sehnat kvalitní psychiatrickou péči,“ řekla ostravská psychiatrička Alexandra Beránková.

Asi nejhorší situace je na Bruntálsku, kde dodnes ordinuje dokonce i osmdesátiletá psychiatrička. „Pro pacienty to znamená, že marně shánějí lékaře ve chvíli, kdy akutně potřebují jejich pomoc,“ zdůraznila Beránková. Podle ní v poslední době výrazně přibylo pacientů s depresemi. „Ve své kartotéce mám kolem šesti set pacientů, a protože vedu ještě stacionář, nové pacienty přibírám skutečně jen ojediněle. Podobná situace je i u mých kolegů,“ dodala Beránková.

Její slova potvrzuje i šestatřicetiletá Kamila M. z Ostravy, jejíž třináctiletý syn trpí sociální fobií. „Měla jsem strach, že si kluk něco udělá. Dětská lékařka nás odkázala na psychiatra, ale kam jsem zavolala, všude mi řekli, že mají plno. Nad synem se nakonec smilovala psychiatrička až z Třince, takže si při každé návštěvě musím brát dovolenou, protože je to daleko a navíc tam čekáme i tři hodiny,“ popsala paní Kamila.

Moravskoslezští psychiatři opakovaně upozorňují také na skutečnost, že v kraji je naprostý nedostatek nemocničních psychiatrických lůžek. „Na jedné straně vidíme vysoké procento sociálních hospitalizací v přeplněných psychiatrických léčebnách, jež jsou hrazeny ze zdravotního pojištění, na druhé straně nejsou peníze na další tolik potřebné úvazky psychiatrů v ambulancích, denních stacionářích a krizových centrech. Je rozdíl, jestli se léčím v nemocnici, nebo třeba v opavské léčebně. Pokud skončí pacient v léčebně, řešíme problémy dva. Jednak skutečnou depresi pacienta, jednak jeho depresi z toho, že byl v blázinci,“ přiblížila Beránková.

CRPDZ MSK vidí východisko ve vytvoření vyrovnané, efektivní a spolupracující sítě psychiatrických služeb se všemi potřebnými prvky systému. „Apelujeme na kompetentní orgány, aby urychleně řešili tuto situaci,“ řekl za CRPDZ MSK Alexej Beránek.