Jen v Havířově letos do školních lavic kvůli odkladu neusedlo 130 dětí. Přitom loni jich bylo 101 a v roce 2014 jen 90.

„Podle zápisů jsme předpokládali, že do prvních tříd nastoupí 330 prvňáků, nakonec jich do lavic usedlo jen 292," říká českotěšínská mluvčí Dorota Havlíková a dodává, že i v Českém Těšíně odkladů přibylo.

„Za celé město je to průměr 10 procent odkladů více oproti předpokladům. Je to problém, protože pak se v prvních třídách setkávají děti pětileté až sedmileté a šestileté děti zabírají místo ve školkách," dodává Havlíková.

RADĚJI POZDĚJŠÍ ZÁPISY?

Podle ředitele orlovské Základní školy K. Dvořáčka Zdeňka Nowaka má na letošní vysoký počet odkladů vliv to, že se zápis konal už v lednu.

„Pro příští rok jej přesuneme na duben. Mnohdy si však rodiče vyřizují odklad i přesto, že dítě je dle názoru školy schopno nastoupit," říká.

Jeho slova potvrzuje i ředitel karvinské Základní školy Majakovského Roman Hamrus.

„Odkladů je v posledních letech opravdu dost. Každý případ je individuální a právě v těchto věcech nelze nic posuzovat plošně, pravda ale je, že si někteří rodiče občas chtějí své povinnosti ulehčit a počkat s nástupem do školy ještě rok," říká.

„Rodiče se zbytečně obávají nedostatečné zralosti dětí pro zvládnutí první třídy, protože nemají srovnání s ostatními dětmi," míní ředitelka ZŠ Školní Hana Rettová.

Podle dětského psychologa Zbyňka Domina ale vyšší počty odkladů nejsou vůbec na škodu. „Připravenost pro nástup do první třídy není jen o školních dovednostech, ale také o emočních schopnostech. Když je dítě hravé, ať si klidně ještě rok hraje, do školy nastoupí za rok," říká Domin.

Nemyslí si, že zvýšený počet odkladů docházky značí něco špatného nebo alarmujícího: „Za celou svou praxi jsem se ještě nesetkal s případem, kdy by dítěti odklad školní docházky nějakým způsobem uškodil."