VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dětský domov mi zachránil život

HAVÍŘOV - Neskutečné týrání fyzické a psychické museli zažívat od útlého dětství bratři Čalkovští. Půl roku nesměli vyjít ven, televizi neviděli pět let, neměli až tři dny žádnou potravu. K tomu fyzické tresty, modřiny a zlomeniny. Záchranou života se jim stal až Dětský domov a Školní jídelna v Havířově.

30.3.2007
SDÍLEJ:

Radek ČalkovskýFoto: Bára Kelnerová

Jaké utrpení musel prožít, sdělil Deníku devatenáctiletý Radek Čalkovský.
Kdy týrání začalo? „Rodiče k nám nikdy nebyli hodní a neprojevovali lásku, ale my to tak nebrali. Velké fyzické a psychické týrání začalo zhruba od mých jedenácti let a skončilo v patnácti, kdy nás oba s bratrem zachránil dětský domov. Dnes vím, že pokud bychom zůstali doma, mohlo by to skončit až smrtí.“
Jakých metod používali rodiče ve vaší výchově?„Bylo to strašné, nevím, zda byly horší fyzické nebo psychické tresty. Kárání, například nedostatek jídla, ledničku jsme měli na zámek a tři dny jsme třeba pili jen vodu. Pokud jsme si něco tajně vzali, přišel výprask. Bití bylo na denním pořádku. Pět let jsem neviděl televizi, kterou měli rodiče v obývacím pokoji, na kterém byla petlice a zámek. Půlroční zákaz jít ven, jen do školy, rychle domů a zavření v pokoji. Matka nepracovala a tak nás stále hlídala. Po čase jsme byli tak otupělí, že bolest z fyzických trestů jsme už nevnímali.“
Měli jste strach o život? „Ano, některé rány od otce byly silné. Matka říkala, že nás zabije, otráví a nikdo to nepozná. Nejhorší je, že to opravdu myslela vážně. Možná bych jednou ztratil nervy také já, nevím.
Proč vám nikdo nepomohl, rodina, škola? „Veškerá rodina žije na Moravě a nikdo by nám to nevěřil. Rodiče vystupovali v nejlepším světle. Když jsem měl modřiny, což bylo stále, musel jsem říkat, že jsem se uhodil. Nebylo komu se svěřit a byl tam i strach.“
Kdy přišla změna? „V patnácti už to bylo neúnosné a zřejmě ve škole si toho všimli. Pak už to šlo rychle. Předvolání k soudu, kde se rodiče především matka snažila namluvit, že nic z toho není pravda. Před soudem jsme se mohli poprvé svěřit my s bratrem a pravda vyšla najevo.“
Jak jste vnímali, že půjdete do domova? „Bylo to vysvobození, moc jsme se těšili. Po příchodu do domova nastala velká úleva. Byli jsme překvapení, jak to tam vypadá, jaký je tam klid, nikdo po nás nekřičel a po pěti letech jsme viděli i televizi. Mohli jsme v klidu chodit do školy, začali jsme mít kamarády, v klidu usínat.“
Co se vám v domově líbilo a naopak? „Opravdu to tam působí jako rodina, nejpěknější zážitky asi mám na společné výlety a akce. Bylo strašně fajn, jak domovy spolupracují mezi sebou. Nezapomenu na třítýdenní pobyt v Černé Hoře, kde se setkalo 400 dětí z různých domovů. Také mi domov pomohl sehnat byt a tak už bydlím sám. Možná taková malá nevýhoda je ta, že dítě nemá úplné soukromí a musí dodržovat přesný řád, ale vím, že jinak to nejde.“
Jak vnímalo okolí, že jste v domově? „To je to, co mě trápí. Mnoho lidí si kolem mě myslí, že jsem nějaký zločinec, nebo problémový. Vidí domov jako něco, kam se chodí za trest. Tak tomu není. My jsme tam našli domov a záchranu.“
Jste ve styku s rodiči? „Je paradoxní, že otec nakonec odešel od matky, sám říkal, že se to nedalo vydržet. Jsem s ním v kontaktu, projevil lítost a cítí vůči nám velký dluh. Já mu neodpustil, ale je to otec a chci s ním být v kontaktu. Matka nikdy nepřiznala vinu, neprojevila lítost. Je stále stejná a kontakt s ní nemám a nechci mít.“

30.3.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Místo kolize cyklistky s chodkyní.

Viděli jste pád cyklistky? Pomůžete policii?

Déšť. Ilustrační foto.
18

Meteorologové varují: Vytrvalý déšť může v Beskydech zvednout hladiny řek

Zapomenutý svátek médií. I v našem regionu to byla vždy hodně pompézní akce

Den tisku, rozhlasu a televize. Dlouhé roky patřilo 21. září v bývalém Česko-slovensku všem médiím. Od roku 1920, kdy vyšlo první regulérní vydání Rudého práva, se v tento den slavil svátek: Den tisku, rozhlasu a televize.

AKTUALIZOVÁNO

Ďuričko se žádostí o propuštění opět neuspěl

Video/ Karviná – Ani s novou žádostí o podmínečné propuštění ve čtvrtek Bohumír Ďuričko u soudu neuspěl.

Ženu pokousali psi. Na pomoc přispěchal policejní psovod

Ve středu krátce po 16. hodině přijali karvinští policisté oznámení o zraněné osobě, kterou měli pokousat dva psi.

Vzkaz občanů Moravy a Slezska politikům: trápí nás výše platů a kriminalita

Před volbami dokážou politici naslibovat mnohé, aby se voličům zalíbili. Co by ale skutečně chtěli zlepšit lidé v Moravskoslezském kraji? To poodhalil průzkum, který pro Deník udělala agentura Sanep.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení