A právě to se nelíbí Evropské komisi, která podle informací České televize koncem letošního března opět pohrozila, že pokud Česko nepředloží plán efektivních opatření ke zlepšení, může jej komise zažalovat u Evropského soudu. Pak by státu hrozily vysoké sankce.

Co na to český stát? Ministerstvo životního prostředí připravilo v reakci na první výzvu soubor opatření a programů, které mají vést ke zlepšení situace zvláště v nadlimitně znečištěných oblastech. Přestože měly být vydány už loni v září, zatím se tak nestalo.

„Ke skluzu došlo poté, co Evropská komise vydala na začátku minulého roku takzvaný balíček k ovzduší, podle kterého jsme museli některé programy předělat tak, abychom byli v souladu," uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Podle něj by měla být ve druhé polovině letošního roku vydána opatření pro aglomerace Ostrava, Frýdek-Místek a Karviná, která umožní krajským úřadům zpřísnit podmínky provozů. Mělo by se to týkat vybraných malých, středních i velkých znečišťovatelů. Podle Brabce jsou však hlavním problémem lokální topeniště, což ministerstvo řeší další velkou kotlíkovou dotací za devět miliard korun.

Místní politici si nemyslí, že žaloba a případné sankce jsou to nejlepší řešení.

„Jako město, které patří mezi nejvíce postižená města co se týká překračování množství prachu v ovzduší, samozřejmě vítáme jakékoli kroky ze strany státu, které povedou ke zlepšení této situace. Případné sankce vůči Česku však nepovažujeme za nejšťastnější. Věřím, že opatření, která budou pro aglomeraci Karviná vydána v polovině letošního roku, umožní zpřísnit podmínky provozů a povedou ke zlepšení situace v našem městě i regionu," řekla místostarostka Orlové Petra Ječmionková.

A stejného názoru je i starosta Českého Těšína Vít Slováček, který by místo sankcí více podpořil dotační politiku Evropské unie. „Uvalit sankce je jednoduché. Tím se stav ovzduší nezlepší," myslí si Slováček.

Podle jeho názoru průmyslové podniky, které jsou konkrétně v Českém Těšíně a okolí největším znečišťovatelem vzduchu, už udělaly maximum možného, aby emise prachu snížily.

„Je třeba přemýšlet, co tedy ještě udělat víc pro čistotu ovzduší. Uzavřít průmyslové podniky? To asi ne, to by se promítlo sociální destabilizací v regionu. Možná změnit některé normy a předpisy EU," říká Slováček. Zároveň upozorňuje na paradoxy, které se podepisují na stavu ovzduší právě na česko-polské hranici, když jedna strana má limity znečištění vyšší a druhá nižší.

Podle ministra Richarda Brabce není Česká republika jedinou zemí v Evropské unii, která nesplňuje limity. Je to třináct zemí, mezi nimi i Německo. Věřím, že se nám podaří Evropskou komisi přesvědčit, že děláme všechny kroky pro to, aby se ovzduší zlepšilo," řekl Brabec. Zdůraznil, že se tak nestane z roku na rok.

Podle Kristíny Šubové z organizace Frank Bold (bývalý Ekologický právní servis) potvrzuje postup Evropské komise to, že problém znečištění ovzduší v České republice je závažný a že ho již nebude možné ignorovat.

„Evropský soud už několikrát potvrdil, že lidé žijící v postižených oblastech mají právo od úřadů požadovat, aby byla přijata opatření ke zlepšení," uvedla.