Naopak v matematice by měli všichni bez rozdílu přidat. Ředitelé škol se na základě výsledků shodli v tom, že nejhůř se žáci popasovali s matematikou. „V matematice měli naši studenti slabší výsledky. Naopak nás překvapily cizí jazyky, které dopadli nad očekávání dobře,“ říká Miroslava Šromková, ředitelka Obchodní akademie v Orlové.

Stejnou skutečnost konstatoval také ředitel Gymnázia Františka Živného v Bohumíně Miroslav Bialoň. „Matematika byla opravdu nejslabší i u našich žáků, naopak v ostatních předmětech studenti dosáhli až 90–100 procent bodů,“ řekl Bialoň.

Že školy gymnaziálního typu jsou více připraveny na tento typ zkoušky, potvrdil i zástupce ředitele Gymnázia v Havířově Vít Tomis. „Zaznamenali jsme i studenty s percentilem úspěšnosti v rámci ČR na úrovni 95 až 100 procent,“ řekl.

Rozdíl mezi školami se dá najít v tom, pro jakou variantu obtížnosti se ti kteří studenti rozhodli. Zatímco studenti gymnázií si většinou nebáli vzít i obtížnější verzi, žáci dalších středních škol volili zpravidla základní verzi zkoušky.

„Většina žáků naší školy se rozhodla pro základní verzi. Našlo se ale i několik studentů, kteří se rozhodli si vyzkoušet obtížnější variantu,“ říká Petra Swaczynová, ředitelka Střední školy zemědělské v Českém Těšíně.

Zástupci některých škol jsou přesvědčeni, že po zkušenosti s „maturitní generálkou“ si někteří studenti pravděpodobně své rozhodnutí ještě rozmyslí. „Je pravda, že někteří naši žáci si vybrali obtížnější variantu. Přesto si myslím, že až budou skládat zkoušku dospělosti naostro, tak zvolí jistotu a sáhnout po jednodušší variantě,“ říká Vanda Palowská, ředitelka Střední školy hotelové a obchodně podnikatelské v Českém Těšíně.

Přestože se ředitelé jednotlivých škol shodují, že k žádnému bojkotu, který někteří studenti avizovali, nedošlo, ne všude se k maturitě nanečisto postavili studenti odpovědně. „Žáci to brali jako, že jim nic jiného nezbývá. Většinou tam přišli, aby se podívali, jak to bude za půl roku vypadat. A bohužel někteří se na to asi trochu vykašlali,“ říká Marcela Hluštíková, ředitelka Střední zdravotnické školy v Karviné.

Podobný názor má Eva Keřková, zástupkyně ředitele pro teoretické vyučování Střední školy technických oborů v Havířově. „Motivace určitě nebyla stoprocentní, nicméně je nutno přihlédnout také k tomu, že studenti ještě neprobrali veškerou látku,“ uvedla Keřková.

DAVID GORGOL, LIBOR PRISTÁŠ