„Jednoznačná a jednoduchá odpověď neexistuje. Záleží třeba na tom, jestli do kotle přikládáte vysušené dřevo, nebo oheň dusíte mokrým dřevem. V tom druhém případě pak škodíte ovzduší více, než pokud kvalitně spalujete uhlí v automatickém nebo zplyňovacím kotli,“ vysvětluje Jiří Horák, vedoucí zkušebny Výzkumného energetického centra Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava.

Čtyři faktory

Podle něj jsou pro dobré spalování, které je účinné a vypouštíme při něm nejméně škodlivin do ovzduší, klíčové čtyři faktory.

Tím prvním je to, v čem palivo spalujeme. Tedy jaký máme kotel, kamna, krb. Druhým je pak palivo, které do něj dáváme. Hodně záleží i na tom, kdo kotel obsluhuje, a také na tom, jak se o kotel a komín stará.

"Musím ale upozornit, že všechny zmíněné věci spolu souvisejí. Takže ani když budete mít nejmodernější a kvalitní kotel, do kterého budete dávat palivo špičkové kvality a budete se o kotel a komín solidně starat, tak vše můžete pokazit tím, že jej nebudete umět správně obsluhovat,“ vysvětluje Horák a doplňuje to příměrem: „Je to podobné, jako když v drahém autě pojedete do prudkého kopce na pětku, i takový vůz pak bude kouřit a špatně pojede."

Pořád platí poučka, která říká, že nejlevnější je teplo, které jsme nespotřebovali. To znamená zateplovat domy, měnit v nich okna a různě se snažit zabránit únikům tepla.

„Pořád ještě z minulosti přetrvává to, že lidé chtějí mít doma vyhřáté prostředí, kterému můžeme pracovně říkat kalhotková teplota. Když si ale uvědomíme, že snížení teploty v místnosti o jeden stupeň Celsia znamená úsporu zhruba šesti procent nákladů na vytápění, tak ta kalhotková teplota asi ideální nebude,“ míní odborník.

Domovní odpad

A jak je to podle něj s často hodně diskutovaným pálením domovního odpadu?

„Obecně můžeme říci, že odpady na bázi plastů, starý nábytek, natřené rámy oken a další jsou vynikající palivo s vysokou výhřevností. Toto palivo ale patří do spaloven odpadů, které je umějí kvalitně spálit, vyčistit spaliny a s vysokou účinností využít teplo v nich obsažené. Rozhodně nepatří do kotlů a kamen, které mají lidé v rodinných domcích. Když ty plastové lahve ještě někteří koumáci případně naplní pilinami s olejem, pak do ovzduší vypouštějí odpudivý kouř, který je prozradí na první nádech. Že to je špatně, to asi dodávat nemusím,“ pokračuje Horák.

Podle něj odhady hovoří o tom, že třetina tuhých znečišťujících látek (prachu) vypouštěných do ovzduší připadá na rodinné domky a jejich vytápění pomocí tuhých paliv. Zbylé dvě třetiny představují emise prachu z dopravy a velkých zdrojů (elektrárny, teplárny, hutě a dalších).

Přesnost těchto čísel může být diskutabilní, ale podle Horáka není důležité, jestli je tento podíl o něco vyšší či nižší. „Je zřejmé, že malá spalovací zařízení produkují nezanedbatelné množství znečišťujících látek. Ve výzkumném centru říkáme, že za to mohou nejenom ti velcí, ale i malí znečišťovatelé ovzduší. Chceme lidem ukázat, že mohou sami ovlivnit to, co vypouštějí do ovzduší ze svého komína,“ dodává vedoucí zkušebny výzkumného energetického centra.

Kotel na tuhá paliva může za sezonu vypustit i stovky kilogramů prachu

Moderní automatické kotle na tuhá paliva či zplyňovací kotle vyprodukují při správné obsluze a splnění dalších požadavků na provoz podle Jiřího Horáka z VŠB-TUO odhadem deset kilogramů prachu.

„Starý kotel, ale třeba i nově koupený kotel se zastaralou technologií může za topnou sezonu vypustit do ovzduší i stovky kilogramů prachu. Výhodou automatického kotle je samozřejmě i vyšší účinnost. Když je v domě už dostatečná teplota, dokážou snížit výkon celkem rychle. Když máte ale naládovaný uhlím klasický kotel, tak můžete omezit výkon tím, že jej takzvaně přidusíte a omezíte přívod vzduchu. Důsledkem je to, že vám zbytečně uniká komínem oxid uhelnatý, který mohl shořet, a z vašeho kotle uděláte tak trochu výrobnu dřevěného uhlí. Nemluvě o tom, že z vašeho komína uniká více škodlivých látek a ještě jej zanášíte dehtem. Tady se ale už dostáváme k otázce pořizovací ceny moderních typů kotlů a k návazným věcem,“ dodává odborník.

K TÉMATU

Podle Jiřího Horáka je dřevo skvělé palivo pro vytápění domků, ale je podstatné, abychom spalovali dřevo suché. „Před tím, než jej vložíme do kotle či kamen, bychom jej měli sušit alespoň dva roky. Takové dřevo má vyšší výhřevnost a také jej kvalitněji a účinněji doma spálíte. Po přiložení je důležité nechat oheň rozhořet, ne jej hned takzvaně přidusit tím, že uzavřeme přívody spalovacího vzduchu. Výhodnější z pohledu produkce emisí je přikládat palivo do kotle či kamen častěji a po menších dávkách,“ dodává Jiří Horák.
Co dýcháme v Ostravě, a co třeba v Čeladné nebo Šilheřovicích?

Deset mikrogramů prachových částic PM 10 na metr krychlový vzduchu naměřil speciální vůz ostravského zdravotního ústavu v sobotu hodinu po poledni na hýlovském kopci v Klimkovicích.

„Těch deset mikrogramů je opravdu nízká hodnota. Běžné číslo pro Beskydy nebo třeba Vysočinu je totiž patnáct mikrogramů prachových částic PM 10 na metr krychlový. Žádná ze sledovaných znečišťujících látek se během sobotního měření ani neblížila limitu. Nejvyšší naměřená hodnota pro prach během celého sobotního dopoledne dosáhla dvaceti mikrogramů, čtyřiadvacetihodinový limit je padesát mikrogramů. Přitom vítr foukal směrem od Ostravy,“ komentoval výsledky měření Jiří Bílek ze Zdravotního ústavu Ostrava.

Podle něj měření dosud ukázala, že v mimoostravských lokalitách, například v Čeladné, Šilheřovicích nebo také v Klimkovicích dole ve městě, je v létě znečištění ovzduší na padesáti procentech toho, co dýchají lidé v Ostravě. Jak vypadají zimní hodnoty, se ukáže v následujících týdnech, ale podle předchozích náhodných měření se běžně dostávají až na stav, jaký bývá běžný v Ostravě.

Podle zdravotního ústavu je to vlivem lokálních topenišť rodinných domků a bytových domů, která znečišťují ovzduší zejména klasickými škodlivinami, jako jsou tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý, oxidy dusíku nebo oxid uhelnatý, ale také těžkými kovy a organickými látkami včetně karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků.

„Zejména při zhoršených rozptylových podmínkách tak může docházet k výskytu zdravotně významných koncentrací škodlivin v ovzduší. To, co se vypustí z jednoho komína, pak obtěžuje sousedy ve vedlejším domě a naopak. Ale zdravotní problémy to způsobuje všem,“ míní Bílek.

Ostravský zdravotní ústav loni v polovině roku zahájil projekt měření, který by měl dát ucelenou představu o stavu ovzduší v Moravskoslezském kraji.

„Měl by poskytnout informace o stavu ovzduší i v těch místech kraje, kde se zatím žádná měření nedělala, a navíc sleduje i látky, které se dosud neměřily. Stav ovzduší se měří v devětatřiceti vybraných lokalitách. Tři z měřicích stanic jsou pevné, a to v nejvíce postižených ostravských částech Mariánské Hory, Přívoz, Radvanice a Bartovice. V dalších šestatřiceti bodech včetně Klimkovic se měří vždy týden, stanice by se do daného místa měla vrátit během ročního měření asi čtyřikrát. Měření v těchto místech budou zajišťovat tři mobilní stanice a trvat budou pět let.

Podle Bílka se tak podaří vytvořit velmi hustou síť měření, která v Moravskoslezském kraji ještě nikdy v minulosti nebyla. Pomocí modelování pak specialisté zhotoví přesnou mapu stavu ovzduší v Moravskoslezském kraji a získají konkrétní data o plošném znečištění ovzduší látkami pocházejícími z průmyslu, dopravy i lokálních topenišť.