Nepříjemné pocity ze zákona, který by mohl začít platit od 1. ledna roku příštího, mají zejména provozovatelé restaurací a hospůdek na vesnicích.

„Nedokáži si to vůbec představit a obávám se, že budeme končit v minusu," komentuje to například spolumajitel restaurace Dělnický dům v Albrechticích Tomáš Křižňanský.

Ten naráží na skutečnost, že cigareta je pro většinu štamgastů vesnických hospůdek nezbytnou součástí jejich posezení a pohody u piva. A tuší, že své hosty bude asi těžko převychovávat.

„Obávám se toho, že mnozí si raději začnou kupovat pivo či jiný alkohol domů, budou se třeba i navštěvovat a prostě si konzumovat v prostředí, kde jim nikdo nebude muset nařizovat, kdy a kde si mají zapálit," říká provozovatel albrechtické restaurace názor, se kterým se Deník setkal takřka u všech dalších provozovatelů podobných typů podniků.

Zmizí některé čajovny?

Protikuřácký zákon se přitom nemá dotknout jen restaurací a hospůdek. Hlavu si s ním lámou také provozovatelé zcela jiného typu zařízení, jako jsou čajovny. Zákon totiž zakazuje také kouření vodních dýmek. A pro „čajmeny" to může být stejná katastrofa jako pro hostinské.

„Jako provozovateli čajovny se mi tento nový zákon vůbec nelíbí. Myslím si, že každý provozovatel podniku by se měl sám svobodně rozhodnout, zdali jeho podnik bude kuřácký, či nikoli. Musím říct, že na vodních dýmkách stojí značná část našeho příjmu. Kdyby byly vodní dýmky zakázány, tak pravděpodobně budu nucen čajovnu z důvodu ztráty velké části příjmu zavřít, stejně jako k tomu bude donuceno nejméně 60 % čajoven v republice, což je okolo 150 až 200 podniků. Nemluvě o zaměstnancích, jenž přijdou o práci," vysvětluje provozovatel jedné z čajoven na Karvinsku David Sobala.

„K otázce zdali může vodní dýmka v uzavřeném prostoru ohrozit zdraví hostů a personálu? Věřím, že vodní dýmka škodlivá je, ale nejsem si zdaleka jist, do jaké míry. Musím přiznat, že sám jsem jejím silným kuřákem přes deset let a její vliv jsem doposud nikterak nepocítil, i přes můj aktivní sportovní život v oblasti běhání, turistiky či cykloturistiky. Mnohé z čajoven reagují na potřeby nekuřáků, mají své prostory rozděleny na kuřácké a nekuřácké," doplnil.

Deník se ale setkal také s opačným názorem. „Nikdo si nedokáže představit, jaké je to stát 12 hodin za barem v malém zakouřeném prostoru a co dým z cigaret udělá také se zdmi a obložením takového podniku," vyjádřil se provozovatel jedné z restaurací na Karvinsku.

Také on se ale bál o tržby

Zároveň ale přiznal, že o zavedení nekuřáckého podniku uvažoval již dříve. Jenže tak neučinil. Stejně jako mnozí ostatní měl strach, že by mu pak klesly tržby.

„Teď to ten zákon případně vyřeší za mne," dodal provozovatel, který si přál zůstat v anonymitě.